Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Jazykové vzdělávání vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Konkrétně jde o mateřský jazyk a jeden jazyk cizí.

Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí.

Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. 

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Jazykové vzdělávání v českém jazyce a estetické vzdělávání je právě pokryto předmětem Český jazyk a literatura.

AGREGOVANÁ HODINOVÁ DOTACE ČJL+EV

1. ročník: 2 hod     2. ročník: 2 hod      3. ročník: 1

Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života.

Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
− uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Cílem jazykového i literárního vzdělávání je výchova ke kultivovanému a spisovnému jazykovému projevu, rozvíjení komunikačních kompetencí žáků a schopnosti užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání, sdělování a výměně informací. Cílem literární výchovy je utvářet kladný vztah k literárním dílům, směřovat k výchově čtenářství, k rozboru a interpretaci uměleckých děl a vést k celkovému přehledu o české a světové literatuře.

Charakteristika obsahu učiva:
Předmět se skládá z těchto částí: jazykové, která prohlubováním znalosti gramatiky zvyšuje žákovy kompetence v oblasti užívání jazyka; komunikační a stylistické, která zvyšuje žákovy dovednosti v oblasti rétoriky a písemného projevu; literární, která vytváří žákův vztah k literatuře, případně k umění vůbec, seznamuje ho se základními literárními díly a učí ho tato díla analyzovat.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
- uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace
- využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory
- chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění
- získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů
- chápali význam umění pro člověka
- chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti
- uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria
- analyzovali a interpretovali umělecký i neumělecký text

Strategie výuky:
Základní metodou je práce s uměleckým a neuměleckým textem, dále metody slovní monologické – vysvětlování, výklad, i dialogické – rozhovor, diskuse, metody písemných prací, aktivizační metody – didaktické hry, samostatná prezentace

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Při hodnocení klademe důraz na:
Dodržování pravidel spisovného jazyka v mluveném a písemném projevu, dovednost výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat, schopnost porozumět sdělení obsaženému v uměleckých i neuměleckých textech.
Žáci jsou hodnoceni průběžně na základě ústního nebo písemného zkoušení během vyučování nebo na základě samostatné práce ve škole či mimo ni.
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Učivo: Komunikační a slohová výchova a Kultura

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Vzdělávání v cizím jazyce se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k osvojení praktických řečových dovedností cizího jazyka jako nástroje dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí jejich komunikativní kompetence a schopnost učit se po celý život. Učí je vnímavosti ke kultuře, schopnosti užívat způsoby dorozumění s mluvčími jiných kultur.

Vzdělávání v cizím jazyce navazuje na RVP ZV a směřuje k osvojení kvalitní úrovně jazykových znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá výstupní úrovni A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Rozsah produktivní slovní zásoby činí přibližně 320 lexikálních jednotek za rok. Z toho obecně odborná a odborná terminologie tvoří nejméně 20 % slovní zásoby za studium.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− komunikovat v rámci základních témat, vyměňovat si názory a informace týkající se známých témat všeobecných i odborných v projevech mluvených i psaných, volit vhodné komunikační strategie a jazykové prostředky; vyjadřovat srozumitelně hlavní myšlenky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně jednoduššího odborného textu, využívat text jako zdroj poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky využívat ke komunikaci;
− pracovat se slovníky, jazykovými aj. příručkami, popř. i s dalšími zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu, využívat práce s těmito informačními zdroji ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− efektivně se učit cizí jazyk; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu cizího jazyka;
− chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Vzdělávání v cizích jazycích je založeno na humanistických přístupech k žákovi a kognitivně komunikativním způsobu výuky včetně využívání didaktických interkulturních aspektů. Je žádoucí používat aktivizující didaktické metody, organizovat činnosti podporující zvýšenou myšlenkovou aktivitu žáků, objevovat pro žáky strategie učení odpovídající jejich učebním předpokladům, podporovat sebedůvěru, samostatnost a iniciativu žáků, rovněž jejich sebekontrolu a sebehodnocení.

K podpoře výuky cizích jazyků škola pracuje s multimediálními výukovými programy a internetem, utváří příznivé školní prostředí, rozvíjí a využívat nabízené evropské programy jako např. Mobility. Zapojuje žáky do různých soutěží a projektů, má kontakty a spolupráci mezi školami doma i v zahraničí. V rámci projektu Mobility organizuje zahraniční pracovní pobyty a stáže. Škola se snaží respektovat cizí jazyk, který žáci studovali v základním vzdělávání.

Výsledky vzdělávání jsou v ŠVP diferencovány podle úrovní jazykových kompetencí lingvistických, sociolingvistických a pragmatických.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Řečové dovednosti, jazykové prostředky vycházejí z tematických okruhů.. Komunikační situace, jazykové funkce a poznatky o zemích se vzájemné prolínají. Konkrétní náplň učiva a témat k procvičování vychází také z učebních materiálů, které vyučující používá při výuce.

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
V dnešní multikulturní společnosti je cizí jazyk nástrojem dorozumění v situacích každodenního osobního i pracovního života a výuka cizích jazyků je obecně nedílnou součástí přípravy člověka na aktivní život. Angličtina je dnes vnímána jako jednoznačně nejrozšířenější jazyk k dorozumívání mezi.národy na celém světě i v rámci Evropské unie. Je také nejdůležitějším jazykem z hlediska přístupu k informacím, kdy většina odborných zdrojů ve světě je buď anglicky psána, nebo do angličtiny překládána. Navíc má používání angličtiny jako jazyka k mezinárodnímu dorozumívání jednoznačněvzrůstající tendenci a je v zájmu dorůstajících mladých lidí, aby jí vládli. K dosažení tohoto nejobecnějšího cíle si žáci v rámci vyučovacího předmětu Anglický jazyk potřebují rozvinout komunikativní kompetenci, na jejíž rozvoj je předmět zaměřen. Celkově přitom vycházíme z požadavků Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (Common European Framework of Reference for Languages – dále CEFR).

Charakteristika obsahu učiva:
Náplň učiva předmětu anglický jazyk navazuje na úrovně A2 sledovanou na základních školách a směřuje k dosažení úrovně B1 CEFR. Žáci jsou vedeni a motivováni k tomu, aby se dorozuměli s cizinci v běžných každodenních situacích a na jednodušší úrovni v rámci některých odborných témat (viz. Tematické okruhy). Výuka se soustředí na budování interaktivních řečových dovedností žáků s využitím jazykových prostředků. Důraz je přirozeně kladen na rozvoj vlastního vyjadřování a získávání schopnosti porozumět v přirozené komunikaci. Ke gramatice, lexiku, výslovnosti a pravopisu je při výuce přistupováno jako k jazykovým prostředkům, které umožňují komunikaci odpovídající úrovni středoškoláka. Zároveň žáky vedeme k tomu, aby se obeznámili s reáliemi anglicky mluvících zemí. Jako součást výuky využíváme zkušeností z poznávacích zájezdů do anglicky mluvících zemí a také projektů spolupráce s partnerskou školou v Německu uskutečňovaných v rámci programů Evropské unie.
V rámci postupů a metod při výuce anglického jazyka u žáků kultivujeme i znalost mateřského jazyka, pohybujeme se v oblasti estetického vzdělávání, ekologické výchovy a vztahů s dalšími předměty.
Při výuce vycházíme z britského jazykového standardu, současně jsou žáci seznamováni s dalšími variantami jazyka, zejména americkou angličtinou.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Učení se angličtině zároveň významnou měrou ovlivňuje formování osobnosti žáků, vede je k respektu a toleranci ke kulturním tradicím a hodnotám jiných národů, zejména těch, které anglickým jazykem hovoří. Při výuce jazyka se dotýkáme nejrůznějších témat lidského působení a předmět tak svým charakterem rozvíjí celostní pohled na život a mezilidské vztahy. V rámci metod výuky je kladen důraz na vlastní zodpovědnost i na rozvoj týmové spolupráce.

Strategie výuky:
Vzdělávání žáků v angličtině se zaměřuje na rozvoj komunikační kompetence ústní i písemné. Žáci postupují po krocích a učení se zaměřuje na získání kompetence čtení, poslechu, psaní a ústního projevu. Písemný projev se zaměřuje na komunikaci prostřednictvím dopisů a e-mailů, žáci se učí sdělit potřebné informace v rámci dalších možných komunikačních situací a učí se psát pozvánky, různá sdělení, vzkazy, písemně se vyjádřit na určitá témata. Při čtení a poslechu si žáci rozvíjejí nejen schopnost porozumět cizímu jazyku, ale také pracovat s informacemi, být schopni selektivního poslechu a čtení za účelem orientace ve slyšeném slově a v textu a získávání určitých informací.
V ústním projevu kultivujeme jejich schopnost vést dialog na nejrůznější témata a v různých situacích i společenském prostředí. Žáci jsou také vedeni k tomu, aby se dokázali k různým tématům souvisle vyjádřit.
Ve výuce kombinujeme frontální vyučování, skupinovou i samostatnou práci s moderními metodami jako je brainstorming, modelová a projektová výuka. V hodinách i k samostatné domácí přípravě jsou využívány učebnice, pracovní sešity a slovníky, materiály z internetu, jazykové časopisy a videa. Téměř všechny učebny jsou vybaveny moderní audiovizuální technikou, která je v hodinách široce využívána.

Mezipředmětové vztahy:
Výuka se v některých bodech prolíná s většinou vyučovaných předmětů podle v rámci jazyka probíraných témat. Je zejména možné vysledovat styčné body v oblasti Českého jazyka a literatury, Dějepisu, Základů společenských věd a poznatky z těchto předmětů připomínat, rozvíjet či využít.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci jsou hodnoceni stupni 1-5. Kritéria hodnocení písemně zpracovávají jednotliví vyučující v souladu se svým způsobem a metodami práce a s citlivým posouzením jazykové úrovně a potřeb rozvoje skupiny žáků. Takový způsob hodnocení vychází ze skutečnosti, že hodnocení neposkytuje jen informace o úrovni znalostí žáka, ale může být také využíváno jako podpůrný nástroj k motivaci a dynamický nástroj pro povzbuzení.
Při určování hodnotící stupnice pro čtvrtletní a pololetní testy jsou používána poměrná procentuální kritéria.
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

Vzdělávání v cizím jazyce se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k osvojení praktických řečových dovedností cizího jazyka jako nástroje dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí jejich komunikativní kompetence a schopnost učit se po celý život. Učí je vnímavosti ke kultuře, schopnosti užívat způsoby dorozumění s mluvčími jiných kultur.

Vzdělávání v cizím jazyce navazuje na RVP ZV a směřuje k osvojení kvalitní úrovně jazykových znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá výstupní úrovni A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Rozsah produktivní slovní zásoby činí přibližně 320 lexikálních jednotek za rok. Z toho obecně odborná a odborná terminologie tvoří nejméně 20 % slovní zásoby za studium.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− komunikovat v rámci základních témat, vyměňovat si názory a informace týkající se známých témat všeobecných i odborných v projevech mluvených i psaných, volit vhodné komunikační strategie a jazykové prostředky; vyjadřovat srozumitelně hlavní myšlenky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně jednoduššího odborného textu, využívat text jako zdroj poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky využívat ke komunikaci;
− pracovat se slovníky, jazykovými aj. příručkami, popř. i s dalšími zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu, využívat práce s těmito informačními zdroji ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− efektivně se učit cizí jazyk; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu cizího jazyka;
− chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Vzdělávání v cizích jazycích je založeno na humanistických přístupech k žákovi a kognitivně komunikativním způsobu výuky včetně využívání didaktických interkulturních aspektů. Je žádoucí používat aktivizující didaktické metody, organizovat činnosti podporující zvýšenou myšlenkovou aktivitu žáků, objevovat pro žáky strategie učení odpovídající jejich učebním předpokladům, podporovat sebedůvěru, samostatnost a iniciativu žáků, rovněž jejich sebekontrolu a sebehodnocení.

K podpoře výuky cizích jazyků škola pracuje s multimediálními výukovými programy a internetem, utváří příznivé školní prostředí, rozvíjí a využívat nabízené evropské programy jako např. Mobility. Zapojuje žáky do různých soutěží a projektů, má kontakty a spolupráci mezi školami doma i v zahraničí. V rámci projektu Mobility organizuje zahraniční pracovní pobyty a stáže. Škola se snaží respektovat cizí jazyk, který žáci studovali v základním vzdělávání.

Výsledky vzdělávání jsou v ŠVP diferencovány podle úrovní jazykových kompetencí lingvistických, sociolingvistických a pragmatických.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Řečové dovednosti, jazykové prostředky vycházejí z tematických okruhů.. Komunikační situace, jazykové funkce a poznatky o zemích se vzájemné prolínají. Konkrétní náplň učiva a témat k procvičování vychází také z učebních materiálů, které vyučující používá při výuce.

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
V dnešní multikulturní společnosti je cizí jazyk nástrojem dorozumění v situacích každodenního osobního i pracovního života a výuka cizích jazyků je obecně nedílnou součástí přípravy člověka na aktivní život. Němčina je v regionu vnímána jako důležitý nástroj k dorozumívání mezi sousedním Německem.
Celkově přitom vycházíme z požadavků Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (Common European Framework of Reference for Languages – dále CEFR).

Charakteristika obsahu učiva:
Náplň učiva předmětu německý jazyk navazuje na úrovně A2 sledovanou na základních školách a směřuje k dosažení úrovně B1 CEFR. Žáci jsou vedeni a motivováni k tomu, aby se dorozuměli s cizinci v běžných každodenních situacích a na jednodušší úrovni v rámci některých odborných témat (viz. Tematické okruhy). Výuka se soustředí na budování interaktivních řečových dovedností žáků s využitím jazykových prostředků. Důraz je přirozeně kladen na rozvoj vlastního vyjadřování a získávání schopnosti porozumět v přirozené komunikaci. Ke gramatice, lexiku, výslovnosti a pravopisu je při výuce přistupováno jako k jazykovým prostředkům, které umožňují komunikaci odpovídající úrovni středoškoláka. Zároveň žáky vedeme k tomu, aby se obeznámili s reáliemi německy mluvících zemí. Jako součást výuky využíváme zkušeností z poznávacích zájezdů uskutečňovaných v rámci spolupráce s partnerskou školou v Německu v rámci programů Evropské unie.
V rámci postupů a metod při výuce německého jazyka u žáků kultivujeme i znalost mateřského jazyka, pohybujeme se v oblasti estetického vzdělávání, ekologické výchovy a vztahů s dalšími předměty.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Učení se němčině zároveň významnou měrou ovlivňuje formování osobnosti žáků, vede je k respektu a toleranci ke kulturním tradicím a hodnotám jiných národů, zejména těch, které německým jazykem hovoří. Při výuce jazyka se dotýkáme nejrůznějších témat lidského působení a předmět tak svým charakterem rozvíjí celostní pohled na život a mezilidské vztahy. V rámci metod výuky je kladen důraz na vlastní zodpovědnost i na rozvoj týmové spolupráce.

Strategie výuky:
Vzdělávání žáků v němčině se zaměřuje na rozvoj komunikační kompetence ústní i písemné. Žáci postupují po krocích a učení se zaměřuje na získání kompetence čtení, poslechu, psaní a ústního projevu. Písemný projev se zaměřuje na komunikaci prostřednictvím dopisů a e-mailů, žáci se učí sdělit potřebné informace v rámci dalších možných komunikačních situací a učí se psát pozvánky, různá sdělení, vzkazy, písemně se vyjádřit na určitá témata. Při čtení a poslechu si žáci rozvíjejí nejen schopnost porozumět cizímu jazyku, ale také pracovat s informacemi, být schopni selektivního poslechu a čtení za účelem orientace ve slyšeném slově a v textu a získávání určitých informací.
V ústním projevu kultivujeme jejich schopnost vést dialog na nejrůznější témata a v různých situacích i společenském prostředí. Žáci jsou také vedeni k tomu, aby se dokázali k různým tématům souvisle vyjádřit.
Ve výuce kombinujeme frontální vyučování, skupinovou i samostatnou práci s moderními metodami jako je brainstorming, modelová a projektová výuka. V hodinách i k samostatné domácí přípravě jsou využívány učebnice, pracovní sešity a slovníky, materiály z internetu, jazykové časopisy a videa. Téměř všechny učebny jsou vybaveny moderní audiovizuální technikou, která je v hodinách široce využívána.

Mezipředmětové vztahy:
Výuka se v některých bodech prolíná s většinou vyučovaných předmětů podle v rámci jazyka probíraných témat. Je zejména možné vysledovat styčné body v oblasti Českého jazyka a literatury, Dějepisu, Základů společenských věd a poznatky z těchto předmětů připomínat, rozvíjet či využít.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci jsou hodnoceni stupni 1-5. Kritéria hodnocení písemně zpracovávají jednotliví vyučující v souladu se svým způsobem a metodami práce a s citlivým posouzením jazykové úrovně a potřeb rozvoje skupiny žáků. Takový způsob hodnocení vychází ze skutečnosti, že hodnocení neposkytuje jen informace o úrovni znalostí žáka, ale může být také využíváno jako podpůrný nástroj k motivaci a dynamický nástroj pro povzbuzení.
Při určování hodnotící stupnice pro čtvrtletní a pololetní testy jsou používána poměrná procentuální kritéria.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby prolínalo co největším počtem vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

Český jazyk a literatura (EV)

Charakteristika předmětu

Naplněno obsahem vzdělávací oblasti: Jazykové vzdělávání a komunikace, předmětem Český jazyk a literatura, jak z hlediska učiva, tak i výsledků vzdělávání.

Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby prolínalo co největším počtem vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Práce s uměleckým textem je na tomto stupni vzdělávání zaměřena především na výchovu k vědomému, kultivovanému čtenářství. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.

Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
− uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
− chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
− správně formulovali a vyjadřovali své názory;
− přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
− podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah;
− získali přehled o kulturním dění;
− uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.


 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí. Výuka je naplňována předmětem občanská nauka.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:
− využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;
− získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy, …) a kombinovaných textů (např. film);
− formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:
− jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;
− cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, i když má demokracie své stinné stránky (korupce, kriminalita,…), jednat v souladu humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými ctnostmi, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
− kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat;
− uznávat, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;
− na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
− cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
− vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i širší komunitu;
− chtít si klást v životě praktické otázky filozofického a etického charakteru a hledat na ně v diskusi s jinými lidmi i se sebou samým odpovědi.

Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nikoliv na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. K této dobré přípravě je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí žáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti. 

Občanská nauka

Charakteristika předmětu

Obecným cílem této vzdělávací oblasti v odborném školství je připravit žáky na aktivní občanský život v demokratické společnosti. Výchova k demokratickému občanství směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými aktivními občany svého demokratického státu, aby jednali odpovědně a uvážlivě nejen ku vlastnímu prospěchu, ale též pro veřejný zájem a prospěch. Žáci se učí porozumět společnosti a světu, kde žijí, uvědomovat si vlastní identitu a nenechat se manipulovat.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Předmět základy společenských věd kultivuje vědomí žáků, aby se na základě poznatků z různých oblastí společenských věd orientovali a měli zájem o společenské dění, aby byli informovanými a aktivními občany demokratického státu. Předmět učí žáky být uvědomělými a odpovědnými lidmi, kritickému myšlení a porozumění světu, ve kterém žijí.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo se skládá z těchto tematických bloků:
- Člověk v lidském společenství
- Člověk jako občan
- Člověk a právo
- Člověk a hospodářství
- Česká republika a Evropa

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Výuka předmětu základy společenských věd směřuje k tomu, aby žáci:
- jednali slušně s druhými lidmi ve smyslu společensky uznávané etikety
- jednali odpovědně vůči sobě a druhým
- aktivně se zapojili od občanského života
- vážili si demokracie a usilovali o její zachování
- respektovali lidská práva, dokázali rozpoznat jejich porušování
- na základě cítění národní identity ctili identitu jiných, oprostili se od předsudečného smýšlení a jednání, xenofobie, rasismu, intolerance a nacionální, náboženské, etnické a jiné nesnášenlivosti
- kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, byli schopni vytvořit si vlastní úsudek
- vážili si života a zdraví, materiálních a kulturních hodnot

Strategie výuky:
Základními metodami výuky budou metody slovní monologické i dialogické, práce s verbálním a ikonickým textem, metody samostatné práce žáků a aktivizující metody.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Občanská nauka se vzájemně doplňuje s Český jazyk a literatura, Biologie a ekologie a Odborný výcvik.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci budou hodnoceni na základě hloubky porozumění poznatkům, schopnosti je aplikovat při řešení problémů, schopnosti kritického myšlení, dovednosti práce s texty, samostatnosti úsudku a dovednosti výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Občan v demokratické společnosti

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:
− využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
− logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
− pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
− komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
− porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
− posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
− pozitivní postoj k přírodě;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Fyzika

Charakteristika předmětu

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vyučovací předmět Fyzika pomáhá žákům lépe porozumět přírodním zákonitostem a motivuje je k většímu zájmu o přírodu a přírodovědné vzdělání. Cíleně rozvíjí schopnosti objektivně a spolehlivě pozorovat. Žáka učí řešit a hodnotit problémové situace, analyzovat výsledky a vyvozovat závěry. Je zaměřen především na seznámení se s přírodními jevy, běžně dostupnými předměty (tělesy, energiemi), jejich fyzikálními vlastnostmi, bezpečnou manipulací s nimi a využitím v každodenním životě s ohledem na životní prostředí.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo je rozvrženo do 1. ročníku s hodinovou dotací. Volně navazuje na znalosti a dovednosti získané základním vzděláváním. Výuka je motivačně doplňována exkurzemi do vzdělávacích institucí (muzea) a reálných podniků – vodárna, elektrárna apod.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Výuka směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- využívat fyzikálních vědomostí a dovedností v praktickém životě při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby pozorování a hodnocení okolních jevů,
- logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
- pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
- komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
- porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
- posoudit fyzikální procesy z hlediska nebezpečnosti a vlivu na životní prostředí.
Fyzika směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
- motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
- pozitivní postoj k přírodě;
- motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Mezipředmětové vztahy:
Fyzika úzce souvisí s předměty:
- Matematika – převody jednotek v praxi, vyjádření neznámé ze vzorce;
- Chemie – fyzikální vlastnosti chemických látek, stavba atomů, radioaktivita a jaderná energie;
- Biologie a ekologie - životní prostředí a jeho ochrana, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie;

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Kromě individuálního ústního zkoušení se průběžně kontrolují znalosti i formou písemných zkoušek. Samostatná tvůrčí činnost žáka je podporována a řízena pomocí referátů a prezentací. Nedílnou součástí hodnocení žákovy práce je přihlédnutí k jeho aktivitě v hodinách a k jeho zájmu o předmět.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Člověk a životní prostředí

Chemie

Charakteristika předmětu

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vyučovací předmět Chemie umožňuje žákům lépe porozumět přírodním zákonitostem a motivuje je k většímu zájmu o přírodu a přírodovědné vzdělání. Cíleně rozvíjí schopnosti objektivně a spolehlivě pozorovat. Žáka učí řešit a hodnotit problémové situace, analyzovat výsledky a vyvozovat závěry. Je zaměřen především na seznámení se s přírodními jevy, běžně dostupnými chemickými látkami, jejich vlastnostmi, bezpečnou manipulací s nimi a využitím v každodenním životě s ohledem na životní prostředí.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo je rozvrženo do prvního ročníku s hodinovou dotací jedné hodiny. Volně navazuje na znalosti a dovednosti získané základním vzděláváním. Výuka je motivačně doplňována exkurzemi do vzdělávacích institucí (muzea) a reálných podniků.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Výuka směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- využívat chemických vědomostí a dovedností v praktickém životě při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby pozorování a hodnocení okolních jevů.
- logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
- pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
- komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
- porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě  a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
- posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy
Chemie směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
- motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
- pozitivní postoj k přírodě;
- motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Mezipředmětové vztahy:
- Chemie úzce souvisí s těmito předměty:
- Matematika – převody jednotek v praxi, vyjádření neznámé ze vzorce;
- Fyzika – fyzikální vlastnosti chemických látek, stavba atomů, radioaktivita a jaderná energie;
- Biologie a ekologie - životní prostředí a jeho ochrana, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie;

Způsob a kritéria hodnocení výsledků studentů:
Kromě individuálního ústního zkoušení se průběžně kontrolují znalosti i formou písemných zkoušek. Samostatná tvůrčí činnost žáka je podporována a řízena pomocí referátů a prezentací. Nedílnou součástí hodnocení žákovy práce je přihlédnutí k jeho aktivitě v hodinách a k jeho zájmu o předmět.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Biologie a ekologie

Charakteristika předmětu

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Biologie a ekologie poskytuje žákům základní informace, které by měli dále využívat a aplikovat v oblasti Chemie a Tělesné výchovy (Výchovy ke zdraví).
Rozvíjí samostatné a logické myšlení. Pomáhá lépe porozumět přírodním zákonitostem, pochopit význam přírody, objasní stavbu a funkci jednotlivých soustav a vede k zodpovědnosti za stav životního prostředí, ale i vlastního zdraví či zdraví lidí.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo zahrnuje základy biologie, ekologie a věnuje se vztahu člověka k životnímu prostředí.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Výuka směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- budovat pozitivní hodnoty ve vztahu k životnímu prostředí,
- uplatňovat zásady zdravého životního stylu, zejména v prevenci nemocí,
- utvořit si vztah k živým organismům,
- pochopit význam základních ekologických pojmů a procesů.

Strategie výuky:
Hlavními metodami jsou výklad, samostatná práce, práce ve skupinách, exkurze, projekty.

 Mezipředmětové vztahy:
Biologie a ekologie úzce souvisí s předměty Chemie, Odborný výcvik a Tělesná výchova (výchova ke zdraví)

Způsob  a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci budou hodnoceni na základě ústního a písemného projevu. Bude se hodnotit odborná správnost a porozumění dané problematice, schopnost uvažovat v souvislostech a aplikovat teoretické poznatky do praktického života a kultivované vyjadřování.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Matematické vzdělávání v odborném školství je důležitou součástí kurikula, neboť v řadě oborů vzdělávání plní kromě funkce všeobecně vzdělávací i funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Uvedené výsledky vzdělávání a učivo představují v odborném školství základ matematického vzdělávání pro daný stupeň vzdělání.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatků o geometrických útvarech;
− aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání;
− matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě;
− zkoumat a řešit problémy, včetně diskuse výsledků jejich řešení;
− číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů – grafů, diagramů, tabulek a internetu, přesně se matematicky vyjadřovat;
− používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.
V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání;
− důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

 

Matematika

Charakteristika předmětu

Matematické vzdělávání má v odborném školství kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

 Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:

Cílem matematického vzdělávání je umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.)

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− využívat matematických poznatků v praktickém životě v situacích, které souvisejí s matematikou;
− efektivně numericky počítat, používat a převádět jednotky (délky, hmotnosti, času, objemu, povrchu, rovinného úhlu, rychlosti, měny pod.);
− matematizovat jednoduché reálné situace, užívat matematický model a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě;
− zkoumat a řešit problémy;
− orientovat se v matematickém textu a porozumět zadání matematické úlohy, kriticky vyhodnotit informace kvantitativního charakteru získané z různých zdrojů – grafů, diagramů a tabulek, správně se matematicky vyjadřovat.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− pozitivní postoj k matematickému vzdělávání;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání;
− důvěru ve vlastní schopnosti, vytrvalost, houževnatost a kritičnost.

Strategie výuky:
Základními metodami jsou slovní (monologické, dialogické a práce s textem), samostatné školní i domácí práce žáků, dále aktivizující metody (diskuze, didaktické hry, problémové úlohy)

Mezipředmětové vztahy:
Matematika úzce souvisí s těmito předměty:
- Fyzika, Chemie – převody jednotek v praxi, vyjádření neznámé ze vzorce
- Základy společenských věd – počítání v kalendáři (advent, velikonoce – počet postních dní a týdnů, aj.), média (kriticky posoudit pravdivost článku / reklamy s grafem či tabulkou na internetu, novinách, časopise)
- Dějepis – různé typy zápisy čísel (římské, egyptské, aj.), slavní matematici
- Základy ekonomiky – vyhodnotit graf, tabulku dat, výpočet daní, DPH, hrubá a čistá mzda, pravděpodobnost výhry v hazardních hrách, vyluštění přístupového hesla či kódu trezoru
- Informační a komunikační technologie – tvoření grafů, tabulek v Excelu, programování ...

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Při hodnocení se bude klást důraz na správné užití algoritmů, hloubku porozumění učivu a schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatnost žáků při řešení úloh. Na základě vyšetření z PPP a diagnostiky SPU dyskalkulie bude žákům poskytována zvláštní péče. Žáci musí napsat čtyři čtvrtletní písemné práce.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Člověk a svět práce

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Oblast vzdělávání pro zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách. V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
− racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
− chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka;
− znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj pohybový projev; usilovat o dosažení optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností;
− posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup;
− vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
− pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti;
− usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
− využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
− kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
− preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu; eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti.
Oblast vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy včetně metodiky.

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví (zahrnuto v Biologii a ekologi) a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
V Tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách. Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat. Žáci by měli být seznámeni se základy běžných sportovních odvětví. Měli by také získat teoretické poznatky z oblasti tréninku, relaxace a účinků fyzické zátěže na organismus, které jim umožní plánovat přiměřenou fyzickou aktivitu.

Charakteristika obsahu učiva:
Obsah učiva Tělesná výchova je koncipován k všestrannému rozvoji žáků, jak po stránce pohybové, tak po stránce teoretických poznatků.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
- měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení,
- jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za svá rozhodnuti a jednání,
- vážili si života, zdraví, materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí
- získali pocit zodpovědnosti za své zdraví
- byli vedeni k aktivnímu pohybu (během studia mohou najít sportovní činnost, která jim bude blízká a v budoucnu jim umožní věnovat se aktivnímu pohybu).

Strategie výuky:
Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních metodických kurzech a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek.

Mezipředmětové vztahy:
Tělesná výchova s metodikou souvisí s předměty: Biologie a ekologie.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
V předmětu Tělesná výchova se bude hodnotit:
- aktivní zájem o TV a sport (včetně podílu na reprezentaci školy na sportovních soutěžích)
- aktivní plnění zadaných úkolů
- úroveň osvojení pohybových dovedností a znalostí
- individuální zlepšení v rozvoji pohybových schopností 
V průběhu studia žáci prokáží:
- teoretické znalosti, na základě vypracovaných samostatných prací (projekty, přípravy), ve kterých prokáží, že se orientují v metodice, vhodně volí kompetence, cíle, obsah, pracují kreativně, umí své myšlenky formulovat srozumitelně a souvisle v písemné i jazykové podobě,
- praktické dovednosti prokáží na základě audiovizuálních záznamů ze svých výstupů,
- schopnost svoji práci obhájit a samostatně zhodnotit (autoevaluovat).  
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Předmět informační a komunikační technologie v tomto oboru vzdělání sjednocuje úroveň znalostí a dovedností žáků přicházejících ze ZŠ a vytváří tak paltformu pro navazující předměty odborného vzdělávání. Předmět je rozšířen o získání prstokladu při psaní na klávesnici psacího stroje - počítače.  

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Cílem vzdělávání v předmětu Informatika je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a s informacemi. Žáci porozumějí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením. Jedním ze stěžejních témat a tedy i cílů výuky je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a uměl komunikovat pomocí Internetu.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo pro předmět vytváří základní předpoklady pro získání uživatelských dovedností - práce s hardwarem, využívání služeb operačního systému, práce s textem, tabulkou, grafikou, komunikace a prezentace informací. Důraz je kladen nejen na pořizování informací, ale především na jejich efektivní vyhledávání.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- pochopili význam výpočetní techniky, která prostupuje všemi oblastmi lidského života
- vytvořili si k ní pozitivní vztah
- chápali ji jako pracovní nástroj nebo jako prostředek pro realizaci svých záměrů.

Strategie výuky:
Výuka je postavena převážně na činnostním charakteru, často je využívána forma skupinová, někdy forma individualizovaná či individuální. Výpočetní technika tvoří podporu pro využívání ICT prostředků v ostatních předmětech. Důraz je kladen na vyhledávání, zpracovávání a prezentování informací.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Informatika má v různých oblastech vztahy se všemi předměty, zejména s praxí a předměty odborného vzdělávání..

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
V předmětu Informační a komunikační technologie se bude hodnotit:
- aktivita a činnost žáků při hodině
- plnění zadaných domácích úkolů
- dosažené dovednosti a znalosti (formou písemného testu)

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Člověk a svět práce

Ekonomické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem této vzdělávací oblasti je rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Cílem této vzdělávací oblasti je rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Předmět Ekonomika přispívá k celkové orientaci žáků v ekonomickém prostředí 21. století, k porozumění makro i mikro-ekonomice a dovednosti nabyté poznatky aplikovat a hodnotit v praxi i v osobním životě.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo pro předmět je převzato z příslušného Rámcového vzdělávacího programu MŠMT Předškolní a mimoškolní pedagogika. Zahrnuje základní poznatky fungování tržní ekonomiky, podnikání, hospodaření podniku, mzdovou agendu a daňovou soustavu a celek o národním hospodářství s akcentem na evropskou integraci. Oblast podnikání je pro žáky zvlášť důležitá, pokud se chtějí věnovat péči o děti předškolního a mladšího školního věku jako osoby
samostatně výdělečně činné.
Obsah tématu je možné rozdělit do následujících obsahových celků:
- Hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce (pracovní činnosti, pracovní prostředky, pracoviště, mzda, pracovní doba, možnosti kariéry, společenská prestiž
- Trh práce, ukazatele, všeobecné vývojové trendy, požadavky zaměstnavatelů
- Zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její složky a výpočet, možnosti zaměstnání v zahraničí
- Soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti, s nimiž je třeba při podnikání počítat, orientace v živnostenském zákoně a obchodním zákoníku
- Podpora státu sféře zaměstnanosti, informační, poradenské a zprostředkovatelské služby oblasti volby povolání a hledání zaměstnání a rekvalifikací, podpora nezaměstnanýmgramotnosti pro střední vzdělávání.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- rozvíjeli ekonomické myšlení
- pochopili mechanismus fungování tržní ekonomiky
- porozuměli podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku
- využili nástrojů marketingu a managementu při řízení provozu školských subjektů
- rozvíjeli vlastní podnikatelské aktivity
- orientovali se v právní úpravě podnikání
- poznali fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU
- aktivně vyhledávali a používali nové informace a čísla
- prakticky využívali osvojené poznatky v oboru

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
- při probírání nového učiva je volena metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru se snahou o názornost a využití didaktické techniky (interaktivní tabule, audio techniky…). Probrané teoretické učivo je uváděno příklady z různých praktických činností
- další metodou je práce ve skupinách a diskuse

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Ekonomika úzce souvisí s předmětem Informatika, Matematika a Občanská nauka

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
V předmětu Ekonomika se bude hodnotit:
- hloubka porozumění poznatků z makro i mikroekonomie, formou písemného testu, písemné práce a ústním zkoušením
- schopnost aplikovat teoretické poznatky na praktických příkladech
- schopnost aplikovat získané vědomosti při řešení problémových situací

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Občan v demokratické společnosti

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Odborné vzdělávání je realizováno v několika směrech:

Elektrotechnika
Elektrotechnická měření
Elektrotechnické instalace, montáže a opravy
 

Dále je směrováno, doplněno a konkretizováno předměty:

Elektrotechnika
Materiály a technologie
Rozvodná zařízení
Elektrotechnická měření
Elektrické stroje a přístroje
Elektronika
a především Odborným výcvikem.

ELEKTROTECHNIKA:

Tento obsahový okruh poskytuje elementární znalosti odborného charakteru a tvoří základ odborného vzdělávání v oboru. Cílem obsahového okruhu je vytvořit teoretické předpoklady pro řešení problémů elektrotechnické praxe. Žáci jsou připravováni k tomu, aby nalézali teoretická a odpovídající praktická řešení. Obsahový okruh vytváří u žáků fyzikálně správné a jasné představy o základních zákonech a vztazích v elektrotechnice. Žáci formulují a odvozují souvislosti pomocí matematického vyjadřování fyzikálních zákonů, v nezbytně nutném rozsahu a na přiměřené úrovni. Současně se žáci seznamují s různými druhy materiálů používanými v elektrotechnice, s jejich vlastnostmi, způsoby používání v elektrotechnických prvcích, součástkách a elektrotechnických obvodech. Žáci si postupně osvojují základní pojmy, schematické značky obvodových prvků a schematická znázornění obvodových vztahů.

Těžiště učiva spočívá ve zvládnutí fyzikálních principů a zákonů v oblasti stejnosměrného proudu, elektrostatiky, elektromagnetismu a střídavého proudu.

ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ:

Cílem obsahového okruhu je zvládnutí základních měřicích metod po stránce teoretické i praktické. Obsahový okruh doplňuje a prohlubuje znalosti žáků z ostatních obsahových okruhů a vytváří ucelené specifické návyky odborného charakteru nezbytné pro profesní uplatnění v elektrotechnice. Žáci se seznamují s měřicími přístroji, umí je správně zapojovat a prakticky používat, ovládají jejich běžnou údržbu a osvojují si běžné měřicí postupy užívané v praxi. Žáci rovněž získávají zručnost a systematičnost v zapojování přístrojů.

Žáci diagnostikují stav elektrotechnického zařízení měřením; metodu měření vybírají s ohledem na potřebnou přesnost.

ELEKTROTECHNICKÉ INSTALACE, MONTÁŽE A OPRAVY:

Obsahový okruh poskytuje žákům potřebné znalosti o konstrukci a výrobě elektrotechnických zařízení užívaných při výrobě, distribuci a využití elektrické energie. Žáci se seznámí s přístroji a zařízeními z oblasti silnoproudé i slaboproudé elektrotechniky, včetně elektronických součástek pro digitální i analogové obvody. Osvojí si dovednosti a návyky nezbytné pro výkon povolání elektrikáře, provádějí montážní i elektroinstalační práce, včetně příslušných přípravných činností. Učí se opracovávat kovy a jiné běžné konstrukční materiály, využívají při práci vodivé i izolační materiály, konstrukční prvky, zapojují elektrické a elektronické prvky, obvody a zařízení. Znázorňují schematicky zapojení obvodů v elektrických zařízeních, používají výkresy a schémata při výrobě, montážích, instalacích, revizích a opravách elektrotechnických zařízení. Dodržují zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienu práce a ustanovení o požární ochraně.

Obsahový okruh navazuje zejména na učivo okruhu elektrotechnika a dále ho rozvíjí.

 

 

 

Elektrotechnika

Charakteristika předmětu

Tento obsahový okruh poskytuje elementární znalosti odborného charakteru a tvoří základ odborného vzdělávání v oboru. Cílem obsahového okruhu je vytvořit teoretické předpoklady pro řešení problémů elektrotechnické praxe. Žáci jsou připravováni k tomu, aby nalézali teoretická a odpovídající praktická řešení.

Obsahový okruh vytváří u žáků fyzikálně správné a jasné představy o základních zákonech a vztazích v elektrotechnice. Žáci formulují a odvozují souvislosti pomocí matematického vyjadřování fyzikálních zákonů, v nezbytně nutném rozsahu a na přiměřené úrovni. Současně se žáci seznamují s různými druhy materiálů používanými v elektrotechnice, s jejich vlastnostmi, způsoby používání v elektrotechnických prvcích, součástkách a elektrotechnických obvodech. Žáci si postupně osvojují základní pojmy, schematické značky obvodových prvků a schematická znázornění obvodových vztahů.

Těžiště učiva spočívá ve zvládnutí fyzikálních principů a zákonů v oblasti stejnosměrného proudu, elektrostatiky, elektromagnetismu a střídavého proudu.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Materiály a technologie

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh poskytuje základní znalosti odborného charakteru a tvoří základ odborného vzdělávání v oboru. Cílem obsahového okruhu je vytvořit teoretické předpoklady pro použití materiálů a technologií v elektrotechnické praxi. Žáci jsou připravováni k tomu, aby nalézali teoretická a odpovídající praktická řešení.

Obsahový okruh vytváří u žáků fyzikálně správné a jasné představy o základních vlastnostech materiálů a jejich použití v elektrotechnice.
Žáci se seznamují s různými druhy materiálů používanými v elektrotechnice, s jejich vlastnostmi, způsoby používání v elektrotechnických prvcích, součástkách a elektrotechnických obvodech. Žáci si postupně osvojují základní pojmy, schematické značky obvodových prvků a schematická znázornění obvodových vztahů.

Těžiště učiva spočívá ve zvládnutí znalostí materiálů a postupů jejich použití v oblasti stejnosměrného proudu, elektrostatiky, elektromagnetismu a střídavého proudu.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Rozvodná zařízení

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh poskytuje žákům potřebné znalosti o konstrukci a výrobě elektrotechnických zařízení užívaných při výrobě, distribuci a využití elektrické energie. Poskytne žákům informace k výkresové dokumentaci charakteru elektro, k elektrizační soustavě, k elektrickým zařízením v obytných a průmyslových objektech, rozebere dimenzování vodičů a způsob jištění. Své místo zde mají i elektrorozvodné sítě vn a vvn, výroba el. energie, její distribuce a řízení energetické soustavy.
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Elektrotechnická měření

Charakteristika předmětu

Cílem obsahového okruhu je zvládnutí základních měřicích metod po stránce teoretické i praktické. Obsahový okruh doplňuje a prohlubuje znalosti žáků z ostatních obsahových okruhů a vytváří ucelené specifické návyky odborného charakteru nezbytné pro profesní uplatnění v elektrotechnice.

Žáci se seznamují s měřicími přístroji, umí je správně zapojovat a prakticky používat, ovládají jejich běžnou údržbu a osvojují si běžné měřicí postupy užívané v praxi. Žáci rovněž získávají zručnost a systematičnost v zapojování přístrojů.

Žáci diagnostikují stav elektrotechnického zařízení měřením; metodu měření vybírají s ohledem na potřebnou přesnost.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Elektrické stroje a přístroje

Charakteristika předmětu

Vyučovací předmět seznamuje se základními principy elektrotechnických zařízení a v obecném pojetí přehledně s jejich konstrukcí, provedením, rozčleněním, ovládádáním a praktickém užití.
Žáci se naučí schematicky znázorňovat vnitřní a vnější zapojení obvodů elektrických strojů a přístrojů včetně ovládání, jištění signalizace a pod., číst a používat výkresy a schématata při při výrobě a montáži, instalaci, revizích a opravách elektrických zařízení. Žáci si osvojí schopnost respektovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požadavky ČSN při práci a používání elektrických strojů a přístrojů.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Elektronika

Charakteristika předmětu

Předmět Elektronika připravuje žáky k tomu, aby byli schopni orientovat se v elektronických prvcích, jejich sestavování do složitějších celků a využití konečných zařízení v průmyslu i běžném občanském životě. Získané znalosti budou efektivně využívat v elektrotechnických předmětech vyšších ročníků i ve svém budoucím povolání.
Žák si vytvoří základní představu o elektronických prvcích používaných v elektrotechnice a jejich praktických zapojeních v různých obvodech, získá kompetence pro využití elektronických obvodů pro řídící techniku v průmyslu a užitkovou elektroniku v běžném občanském životě.
- zná základní pojmy z elektrotechniky a používané symboly pro vyjádření elektrických veličin
- zná základní zákony elektrotechniky a umí je používat při návrhu jednoduchých elektronických obvodů
- orientuje se v součástkové základně, zná používaná výrobní značení a možné aplikace v daných obvodech
- rozumí základním principům při funkci a užití polovodičových součástek v elektronických
obvodech
- rozumí funkci jednoduchých elektronických obvodů
- rozumí logickému sestavování jednoduchých obvodů do složitějších soustav pro konstrukci elektronického zařízení jako celku
- orientuje se v základních elektronických zařízeních pro průmyslové využití i užitkové
elektronice pro občanskou vybavenost

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Odborný výcvik

Charakteristika předmětu

Odborný výcvik má zásadní význam pro odbornou přípravu žáků. Obsah navazuje na teoretickou složku přípravy a dává předpoklady k tomu, aby žáci získali základní orientaci v moderní technice a technologii potřebné praktické vědomosti a dovednosti k provádění činností rozhodujících pro výkon povolání elektrikáře. Jde zejména o činnosti spojené s montáží, sestavováním a seřizováním, údržbou, vymezením a opravou závad částí i celků příslušného elektrotechnického zařízení. Pozná vlastnosti elektrických rozvodů a instalací, umí zapojit různé spotřebiče, je seznámen se zásadami jejich oprav a údržby.

Učí se opracovávat kovy a jiné běžné konstrukční materiály, využívají při práci vodivé i izolační materiály, konstrukční prvky, zapojují elektrické a elektronické prvky, obvody a zařízení. Znázorňují schematicky zapojení obvodů v elektrických zařízeních, používají výkresy a schémata při výrobě, montážích, instalacích, revizích a opravách elektrotechnických zařízení. Dodržují zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienu práce a ustanovení o požární ochraně.

Obsahový okruh navazuje zejména na učivo okruhu elektrotechnika a dále ho rozvíjí.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Člověk a životní prostředí