Učitel MŠ a vychovatel (ZDS)
Střední škola AGC a.s.

Učební osnovy

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Odborné vzdělávání je realizováno ve dvou hlavních směrech, a to: vzděláváním pedagogicko-psychologickým a didaktikou pedagogických činností. Oba dva směry musí působit v předškolní a mimoškolní pedagogice v dialektické jednotě. Tu reprezentuje svým výkonem dobrý pedagog - učitel mateřské školy a vychovatel.

PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ:
Obsahový okruh poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga. Přispívá také ke kultivaci osobnosti žáků, vytvoření jejich pedagogického myšlení a postojů, k ovlivňování a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Žáci se naučí projektovat a realizovat činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání a hodnotit jejich výsledky.
Obsahový okruh úzce navazuje na vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (např. etika, právo), Vzdělávání pro zdraví a Přírodovědné vzdělávání (Biologické a ekologické vzdělávání). Poznatky a dovednosti z těchto oblastí se aplikují v pedagogické přípravě žáků.
Stanovené výsledky vzdělávání jsou popsány bez ohledu na věkové zvláštnosti dětí, nebo oblast pedagogické činnosti (předškolní nebo zájmové vzdělávání), diferenciace se uskutečňuje ve ŠVP nebo až ve výuce.
V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci měli pozitivní vztah k dětem a pedagogické práci, jednali odpovědně a eticky a byli ochotni celoživotně pracovat na svém profesním rozvoji.
Součástí vzdělávacího programu je odborná praxe, která se realizuje na pracovištích odpovídajícího zaměření. Její obsah vychází z cílů a výsledků vzdělávání.

DIDAKTIKA PEDAGOGICKÝCH ČINNOSTÍ:
Obsahový okruh připravuje žáky na projektování a realizaci základních druhů pedagogické činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání. Má výrazný teoreticko-praktický charakter s těsnou vazbou na obsahový okruh Pedagogicko-psychologické vzdělávání, neboť učí propojovat jeho učivo se specifickými činnostmi. Obsahový okruh rozvíjí také osobnost žáků, jejich kreativitu, dovednost řešit problémy, pracovat samostatně i v týmu, respektovat osobnost, potřeby a názory druhých lidí. V oblasti výtvarného, hudebního a dramatického vzdělávání rozvíjí kompetence, které žáci získali na základní škole a učí je aplikovat je
v pedagogické činnosti s dětmi.
Při tvorbě ŠVP a ve výuce se funkčně využívá také vybrané učivo z dalších vzdělávacích oblastí tohoto RVP (např. z jazykového a estetického vzdělávání, vzdělávání pro zdraví, biologického a ekologického vzdělávání, vzdělávání v ICT) i průřezová témata. Příprava žáků na práci s dětmi školního věku a podporu jejich zájmů by měla zohledňovat obsah vzdělávání na základní škole vymezený RVP pro základní vzdělávání.
V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby ve svém pedagogickém působení žáci rozvíjeli všestranně osobnost dítěte, respektovali jeho individualitu, podporovali jeho samostatnost, tvořivost a kladné sebepojetí a pomáhali utvářet jeho otevřený vztah k okolnímu světu.

Pedagogika

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga.

Přispívá také ke kultivaci osobnosti žáků, vytvoření jejich pedagogického myšlení a postojů, k ovlivňování a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Žáci se naučí projektovat a realizovat činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání a hodnotit jejich výsledky.

Obsahový okruh úzce navazuje na vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (např. etika, právo), Vzdělávání pro zdraví a Přírodovědné vzdělávání (Biologické a ekologické vzdělávání). Poznatky a dovednosti z těchto oblastí se aplikují v pedagogické přípravě žáků.

Stanovené výsledky vzdělávání jsou popsány bez ohledu na věkové zvláštnosti dětí, nebo oblast pedagogické činnosti (předškolní nebo zájmové vzdělávání), diferenciace se uskutečňuje až ve výuce.

V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci měli pozitivní vztah k dětem a pedagogické práci, jednali odpovědně a eticky a byli ochotni celoživotně pracovat na svém profesním rozvoji.

Součástí vzdělávacího programu je odborná praxe, která se realizuje na pracovištích odpovídajícího zaměření. Její obsah vychází z cílů a výsledků vzdělávání.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu
Pedagogika je základním odborným předmětem, který vybaví žáky odbornými vědomostmi a dovednostmi nezbytnými pro budoucí profesi předškolního pedagoga a pedagoga mimoškolního vzdělávání. Předmět si klade za cíl podporovat samostatné pedagogické myšlení, které proniká do základních vztahů pedagogického procesu. Postihuje souvislosti, je s to kriticky analyzovat a hodnotit jednotlivé didaktické koncepce, odlišovat podnětné prvky od módnosti v aktuálních diskuzích. Tím vším se rozšiřuje základ, na němž učitel činí svá didaktická rozhodnutí.

Charakteristika obsahu učiva
Učivo zahrnuje základní terminologii užívanou v pedagogice a orientaci v základních a hraničních pedagogických disciplínách se zaměřením na osobnost dítěte předškolního a mladšího školního věku. Důraz je kladen na rozvoj profesních dovedností, kterému předchází formování sebepojetí, vycházející ze sebepoznání a sebereflexe.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí
Výuka směřuje k tomu, aby žáci:
- dovedli pracovat s odbornou pedagogickou literaturou a využívali vhodné informační zdroje,
- dokázali aplikovat své vědomosti a dovednosti v praxi,
- dokázali získané informace propojovat a pracovat s nimi,
- získali dovednost sebereflexe a sebehodnocení,
- byli schopni pracovat samostatně i v týmu,
- ovládli základní vědomosti a dovednosti potřebné k projektování výchovně vzdělávací práce, uměli ho zpracovat, realizovat a vyhodnotit,
- objektivně vyhodnotili projevy a výkony svěřených jedinců,
- znali základy zdravého životního stylu a dokázali jít vlastním příkladem,

Strategie výuky
Základní metodou při osvojování poznatků bude výklad s využitím moderních IT metod a práce s odbornými prameny formou prezentace žáků za využití IT s důrazem na komunikativní dovednosti.

Mezipředmětové vztahy
Předmět Pedagogika úzce navazuje na předměty Psychologie, Praxe, Literární a jazykové praktikum, Biologie a ekologie, estetickovýchovné předměty (Výtvarná výchova s metodikou, Hudební výchova s metodikou, Dramatická výchova s metodikou, Tělesná výchova s metodikou).

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků
Při hodnocení klademe důraz na :
- dovednost práce s textem a prameny,
- schopnost aplikovat vědomosti v praxi,
- dovednost samostatně formulovat myšlenky,
- schopnost propojovat informace v celek a umět je obhájit např. v diskuzi,
- schopnost sebehodnocení, sebereflexe, autoevaluace.

Evaluace získaných vědomostí bude probíhat formou testů, písemných prací a ústním zkoušením. Dovednosti a kompetence žák též prokáže při prezentacích pomocí IT.

Učebnice - zdroj:
Pedagogika pro učitele
autor: Vališová Alena, Kasíková Hana
anotace:
Základní učební text Pedagogika pro učitele je nepostradatelný pro všechny studenty pedagogických oborů na pedagogických, filozofických, přírodovědeckých fakultách a na ČVUT v jejich praktické vzdělávací činnosti s důrazem na současné pedagogické ideje, trendy i vědění. Bude jim napomáhat být reflektujícími praktiky, jakmile vstoupí do vyučovacího procesu. Kniha reaguje na aktuální potřeby i dílčí podněty, které se projevují v profesní přípravě učitele – ať již na fakultách, nebo v přímé školské praxi. Druhé vydání bylo rozšířeno a aktualizováno, doplněno o nová témata, která přináší doba, jako je například spolupráce rodiny a školy, etická a multikulturní výchova apod. Tým autorů koncipoval tento text jako výkladový – jako základ pro další studium, práci v seminářích, případně pro vzdělávání ve školních kolektivech

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Člověk a svět práce

Psychologie

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh připravuje žáky na projektování a realizaci základních druhů pedagogické činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání. Má výrazný teoreticko-praktický charakter s těsnou vazbou na obsahový okruh Pedagogicko-psychologické vzdělávání, neboť učí propojovat jeho učivo se specifickými činnostmi. Obsahový okruh rozvíjí také osobnost žáků, jejich kreativitu, dovednost řešit problémy, pracovat samostatně i v týmu, respektovat osobnost, potřeby a názory druhých lidí. V oblasti výtvarného, hudebního a dramatického vzdělávání rozvíjí kompetence, které žáci získali na základní škole a učí je aplikovat je v pedagogické činnosti s dětmi.

Ve výuce se funkčně využívá také vybrané učivo z dalších vzdělávacích oblastí RVP (např. z jazykového a estetického vzdělávání, vzdělávání pro zdraví, biologického a ekologického vzdělávání, vzdělávání v ICT) i průřezová témata. Příprava žáků na práci s dětmi školního věku a podporu jejich zájmů by měla zohledňovat obsah vzdělávání na základní škole vymezený RVP pro základní vzdělávání.

Vymezené pedagogické činnosti a výsledky vzdělávání jsou v RVP popsány zpravidla obecně, diferenciace s ohledem na věk a možnosti dětí i oblasti pedagogické činnosti (předškolní nebo zájmové vzdělávání) se uskutečňuje ve výuce. V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby ve svém pedagogickém působení žáci rozvíjeli všestranně osobnost dítěte, respektovali jeho individualitu, podporovali jeho samostatnost, tvořivost a kladné sebepojetí a pomáhali utvářet jeho otevřený vztah k okolnímu světu.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu
Psychologie je základním odborným předmětem, na kterém je postavena odbornost budoucího pedagoga předškolního a mimoškolního vzdělávání. Předmět absolventa vybaví základními vědomostmi a dovednostmi potřebnými ke kvalifikované a odborně erudované edukaci s dětmi uvedených věkových období.

Charakteristika obsahu učiva
Učivo zahrnuje základní psychologickou terminologii a celou šíři poznatků oboru, se zaměřením na osobnost dítěte předškolního a mladšího školního věku, komunikaci jak s dětmi, tak i s rodiči, diagnostiku a poznávání osobnosti dítěte a edukaci dětí vyžadující specifickou péči. Při koncipování tohoto předmětu jsme vycházeli z oblasti pedagogického a psychologického vzdělávání a předpokládáme úzké propojení s předmětem pedagogika a pedagogická praxe. Tam, kde je to možné, budou poznatky předkládány společně, bez jejich oddělování na pedagogické či psychologické, aby se zabránilo duplicitám ve výkladu. Zároveň by výsledné znalosti žáků měly tvořit ucelený a smysluplný základ pro jejich další práci s dětmi uvedené věkové skupiny. Velký důraz se klade na formativní stránku předmětu, kde budou žáci formovat své sebepojetí na základě sebepoznání a sebereflexe a osvojí si vhodné sociálně komunikativní kompetence pro svou profesi.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí
Výuka psychologie směřuje k tomu, aby žáci:
- měli přiměřené sebepojetí, byli schopni sebereflexe a sebehodnocení
- chápali principy fungování demokratické společnosti, jednali v souladu se základními lidskými právy a svobodami, hledali hranice mezi svobodou osobní a společenskou
- byli schopni taktního jednání s lidmi a dodržovali základní společenskou etiketu
- znali zásady zdravého životního stylu a měli osvojené dovednosti a návyky péče vlastní zdraví
- znali etiku výchovně vzdělávací práce a profese pedagoga a snažili se o její dodržování
- byli schopni pracovat samostatně i v týmu, spolupracovat s dalšími pracovníky výchovně vzdělávacího zařízení
- znali metody a techniky sebepoznání, seberegulace, sebevýchovy, zvládání stresů a rizik povolání
- měli odpovědný vztah ke kulturním a estetickým hodnotám, znali a chápali umělecké a společenské funkce všech druhů umění, uplatňovali kulturně estetická hlediska v osobním životě i profesi
- měli pozitivní vztah k jiným kulturám, jejich názorům a přesvědčením, pochopili rozdíly mezi hodnotovými systémy různých náboženství a etnických skupin a respektovali je
- byli schopni kultivovaně a taktně jednat s lidmi, s přiměřenou empatií, autenticitou a kongruencí ve svém projevu a chování; důvěřovali jim a měli přirozený zájem o druhé
- cítili potřebu celoživotního sebepoznání, sebevzdělávání a sebevýchovy; doplňovali a rozvíjeli své odborné vzdělání s ohledem na měnící se podmínky praxe
- byli tolerantní vůči hodnotám, názorům a jednání druhých a respektovali jejich soukromí; byli schopni vystoupit proti antisociálnímu jednání, podporovali různorodost a soudržnost ve společnosti, projevovali dítěti i rodině úctu a emocionální podporu
- odlišovali profesní a osobní život – nepřenášeli profesní konflikty do osobního života a naopak
- získali sociální kompetence, zejména pak schopnosti komunikační – uměli naslouchat, správně pochopit sdělovaný obsah a říci vlastní stanovisko, schopnosti řešit konflikty, vyhledávat společná stanoviska a dosahovat kompromisu vyjednáváním, schopnosti získávat důvěru a ovlivňovat chování lidí ve svém okolí
- respektovali práva dítěte – dbali na to, aby jejich chování bylo v souladu s Listinou lidských práv a svobod, Úmluvou o právech dítěte, Ústavou ČR a dalšími závaznými legislativními normami.

Strategie výuky
Základní metodou při osvojování poznatků bude výklad učitele, práce s verbálním textem a odbornými prameny. Ve vyučovacích hodinách budou žáci vedeni k metodám sebepoznání, nácviku komunikativních a sociálních dovedností formou aktivních sebezkušenostních aktivit, s využitím řízené diskuze. V úzké spolupráci s předmětem Pedagogika a Praxe.

Mezipředmětové vztahy

Předmět Psychologie bude úzce navazovat na předměty Pedagogika, Praxe a dále i na esteticko-výchovné předměty (Hudební, Výtvarná, Dramatická výchova s metodikou, Tělesná výchova s metodikou, hra na hudební nástroj), Biologie dítěte, Výchova ke zdraví a i na všeobecně vzdělávací předměty (Občanská nauka a Český jazyk a literatura).

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků
Při hodnocení klademe důraz na:
- schopnost používat naučená fakta k vysvětlení vzdělávacích aktivit, které žáci realizují při přímé práci s dětmi
- dovednost práce s textem a prameny
- schopnost aplikovat vědomosti a dovednosti v diskuzi, v přímé edukační práci s dětmi a při sebereflexivních činnostech
- schopnost zaujmout vlastní stanovisko k naučené látce, vidět souvislosti a kultivovaně je vyjadřovat
- schopnost aplikovat získané vědomosti při řešení problémů praxe
- schopnost přiměřeného sebehodnocení, sebereflexe, autoevaluace a na jejich kompetentní vyjádření
Při evaluaci výsledků vzdělávání budou prověřovány získané vědomosti a znalosti formou testů, písemných prací a ústním zkoušením. Získané dovednosti a kompetence budou potom žáci uplatňovat při diskuzích, projektech a prezentacích.

Učebnice - zdroj:
Psychologie pro učitele
autor: Čáp Jan a Mareš Jiří
notace:
Podstatně rozšířené a přepracované vydání klasické učebnice pro posluchače pedagogických oborů.Představuje syntézu základních poznatků s nejnovějšími výzkumy psychologických základů vzdělávání a výchovy. První oddíl knihy shrnuje partie obecné a vývojové psychologie a psychologie osobnosti, které jsou pro pedagogickou praxi nejdůležitější. Druhá část představuje u nás ojedinělé shrnutí psychologických východisek výchovy, znalostí o stylech výchovy i o možnostech převýchovy a sebevýchovy. Zcela nově a na vysoké úrovni zpracovává třetí část u nás dosud málo známá témata z oblasti školní psychologie - psychodidaktické strukturování učiva, žákovská pojetí učiva a jejich ovlivňování, učení z textu a obrazového materiálu, klima školy a třídy aj.

případně: Základy psychologie, Marie Vágnerová

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Člověk a svět práce

Didaktika

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga.

Přispívá také ke kultivaci osobnosti žáků, vytvoření jejich pedagogického myšlení a postojů, k ovlivňování a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Žáci se naučí projektovat a realizovat činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání a hodnotit jejich výsledky.

Obsahový okruh úzce navazuje na vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (např. etika, právo), Vzdělávání pro zdraví a Přírodovědné vzdělávání (Biologické a ekologické vzdělávání). Poznatky a dovednosti z těchto oblastí se aplikují v pedagogické přípravě žáků.

Stanovené výsledky vzdělávání jsou popsány bez ohledu na věkové zvláštnosti dětí, nebo oblast pedagogické činnosti (předškolní nebo zájmové vzdělávání), diferenciace se uskutečňuje ve výuce.

V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci měli pozitivní vztah k dětem a pedagogické práci, jednali odpovědně a eticky a byli ochotni celoživotně pracovat na svém profesním rozvoji.

Součástí vzdělávacího programu je odborná praxe, která se realizuje na pracovištích odpovídajícího zaměření. Její obsah vychází z cílů a výsledků vzdělávání.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu
Didaktika je základním odborným předmětem, který vybaví žáky odbornými vědomostmi a dovednostmi nezbytnými pro budoucí profesi předškolního pedagoga a pedagoga mimoškolního vzdělávání. Působí jako odrazový můstek pro jednotlivé metodiky - výtvarná, hudební, dramatická, pracovní a telesná výchova.

Charakteristika obsahu učiva
Učivo zahrnuje základní terminologii užívanou v didaktice a orientaci v základních a hraničních pedagogických disciplínách se zaměřením na osobnost dítěte předškolního a mladšího školního věku. Důraz je kladen na rozvoj profesních dovedností, kterému předchází formování sebepojetí, vycházející ze sebepoznání a sebereflexe.

Mezipředmětové vztahy
Předmět Didaktika úzce navazuje na předměty Pedagogika, Praxe, vytváří základnu pro estetickovýchovné předměty (Výtvarná výchova s metodikou, Hudební výchova s metodikou, Dramatická výchova s metodikou, Tělesná výchova s metodikou).

Evaluace získaných vědomostí bude probíhat formou testů, písemných prací a ústním zkoušením. Dovednosti a kompetence žák též prokáže při prezentacích pomocí IT.

Učebnice - zdroj:
Obecná didaktika
autor: Skalková Jarmila
anotace:
Učebnice obecné didaktiky představuje myšlenkový systém, který vás uvede do vymezené vědní oblasti. Logické utřídění látky a vhled do soustavy jejího výkladu poskytuje studujícím teoretické poznání. Právě to umožňuje klást si otázky, problematizovat a vidět nové problémy, hledat jejich řešení, uvědomovat si smysl jednání v širších souvislostech. Publikace si klade za cíl podporovat samostatné pedagogické myšlení, které proniká do základních vztahů pedagogického procesu. Postihuje souvislosti, je s to kriticky analyzovat a hodnotit jednotlivé didaktické koncepce, odlišovat podnětné prvky od módnosti v aktuálních diskuzích. Tím vším se rozšiřuje základ, na němž učitel činí svá didaktická rozhodnutí. Knížka je určena především studentům učitelství, ale také začínajícím učitelům a všem ostatním, kteří mají zájem promýšlet si hlouběji dosavadní zkušenosti.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Výtvarná výchova s metodikou

Charakteristika předmětu

Obsah předmětu Výtvarná výchova s metodikou je naplňován oblastí vlastní výtvarné výchovy a pracovní výchovy, obojí s doplněním vlastní metodiky. Na tento předmět navazuje v 2. ročníku volitelný předmět Výtvarná výchova - specializace.

Pojetí vyučovacího předmětu Výtvarná výchova s metodikou:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Předmět Výtvarná výchova s metodikou má za cíl naučit žáky samostatnému odbornému pohledu na celkovou oblast hmotné kultury. Má rozvíjet nejen samostatné výtvarné schopnosti, ale i se orientovat a umět vyhodnocovat a porovnávat umělecká díla v různých epochách včetně současnosti. Výuka Výtvarné výchovy s metodikou navazuje na znalosti žáků v jiných předmětech.

Charakteristika obsahu učiva:
Obsah předmětu Výtvarná výchova s metodikou – teoretická část pro denní studium se dělí na části – dějiny umění, výtvarné technologie, metodika výtvarné výchovy v předškolních a mimoškolních zařízeních a tvůrčí práce.
1) V dějinách umění se studenti seznamují s vývojem uměleckého projevu (malířství, sochařství, architektura a užité umění) od pravěku po dnešek. Výuka je pojata tak, aby se neučila samoúčelně data a jména, ale především jak způsob života, myšlení a technický pokrok ovlivňuje uměleckou tvorbu.
2) Metodika pomáhá žákům najít vhodné způsoby přístupu k dětem při výtvarných činnostech, tak i praktické ukázky. Učí se také jak přiblížit umělecká díla formou přiměřenou dětem předškolního věku.
3) Při tvůrčí práci je důraz kladen zejména na svobodnou aktivní tvořivost. Tvůrčí práce je částečně zaměřena na realistické zobrazování. Hlavní důraz je však kladen na rozvíjení vlastní fantazie a nápadů, a to jak plošně, tak prostorově. Tvůrčí práce využívá znalostí výtvarných technologií.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Cílem výtvarné výchovy je rozvíjet a zkvalitňovat představu a zájem o výtvarnou výchovu. Učitel u žáka rozvíjí cit, tvořivost, smysl pro krásu.
Učitel vede žáky k tomu, aby:
- získali přehled o historických a současných výtvarných tendencích, názorech a projevech,
- uměli nalézat specifičnost nebo podobnost jednotlivých druhů umění,
- chápali význam výtvarného díla a výtvarného umění v historických souvislostech,
- se naučili formulovat vlastní názory na výtvarné umění,
- si uvědomili specifika výtvarné výchovy v předškolních a mimoškolních zařízeních, znali různé výtvarné techniky, materiály a postupy a vhodnost jejich použití při práci s dětmi.

Strategie výuky:
V předmětu Výtvarná výchova s metodikou vyučující:
- předkládá žákům škálu výtvarné problematiky,
- vzbuzuje u žáků zájem o studium předmětu,
- kromě všeobecného výkladu klade důraz na individuální potřeby žáků,
- navrhuje žákům vhodnou literaturu k samostudiu,
- informuje žáky, kde se mohou seznámit s uměleckými díly či objekty právě probíraného tématu (výstavy, galerie, architektonické památky).
Metoda výuky je založena na názorných ukázkách výtvarných technik a v dějinách umění vždy slovní výklad je doplněn obrazovým souborem. Metodika je vyučována teoretickým výkladem s praktickými příklady.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Výtvarná výchova s metodikou – teoretická část využívá znalostí zejména z těchto předmětů: Psychologie, Dějepis (odrazy dějinných událostí v umění), Základy společenských věd (reakce na současné společenské dění v tématech výtvarných prací), Matematika (perspektiva, zlatý řez, geometrická abstrakce), Hudební výchova s metodikou (provázanost se styly a směry výtvarného umění).

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Základem pro stanovení známky na vysvědčení z předmětu Výtvarné výchovy s metodikou je vážený aritmetický průměr vypočtený ze známek ze všech písemných testů, referátů, práce v hodině (teoretická část) a výtvarných prací (praktická část) v průběhu pololetí.
Kritéria hodnocení výtvarných prací:
- umělecká úroveň,
- vlastní myšlenka,
- splnění zadaného tématu,
- obhajoba práce.

Pojetí vyučovacího předmětu Pracovní výchova s metodikou:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Cílem předmětu Praktikum pracovní výchovy je připravit žáky na projektování a realizaci pracovních činností v předškolním a mimoškolním vzdělávání. Zároveň rozvíjí osobnost žáka, jeho vztah k práci, jeho manuální zručnost a tvořivost.

Charakteristika obsahu učiva:
Obsah učiva tvoří převážně vybrané pracovní činnosti, techniky a postupy pro zhotovování výrobků, dále i metodické a organizační dovednosti vhodné pro aktivizaci dětí předškolního a školního věku.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
- ovládali základní manuální dovednosti a pracovní návyky vhodné k pracovní činnosti přiměřené věku dětí a využívali vlastních dispozic
- rozvíjeli u dětí pozitivní vztah k manuální práci
- osvojili si různé techniky a pracovní postupy
- dokázali zhotovit jednoduchý výrobek, navrhnout vhodnou činnost a program adekvátní věku a schopnostem dětí
- dokázali využít metodické dovednosti pro realizaci pracovních činností a aktivizaci dětí
- chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o své zdraví i zdraví svěřených dětí

Strategie výuky:
Základní metodou výuky jsou praktické činnosti podpořené teoretickými znalostmi. Důraz je kladen na činnostní přístup ve vyučování a na rozvíjení metodických dovedností a kreativity žáků. Žáci jsou vedeni k vytváření zásobníku (portfolia) výrobků, činností, pracovních technik a postupů.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Praktikum pracovní výchovy úzce navazuje na poznatky získané v Pedagogice, Didaktice a Výtvarné výchově s metodikou.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Při hodnocení klademe důraz na:
- aktivní účast v hodinách
- dovednost pracovat samostatně podle návodů a metodických postupů
- vytvoření zásobníku výrobků s přesným metodickým postupem k daným činnostem.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Hudební výchova s metodikou

Charakteristika předmětu

Obsah předmětu Hudební výchova s metodikou je naplňován oblastí vlastní hudební výchovy a oblastí hry na hudební nástroj, s doplněním vlastní metodiky. Na tento předmět navazuje ve 2. ročníku předmět Hudební výchova - specializace.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vzbudit zájem o hudbu, rozvíjet kreativitu a estetické vnímání, kultivovat emoční prožívání žáků. Rozvíjet schopnosti a dovednosti žáka v praktických hudebních činnostech. Vybavit žáka základními didaktickými a metodickými vědomosti, aby dokázal uplatňovat různé formy hudebních činností adekvátně věku dětí. Rozvíjet obecné kulturní povědomí žáka a naučit ho orientovat se v historii a současnosti hudební kultury.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo se skládá z těchto částí:
- Hudební nauka a rytmika.
- Metodika hudebních činností.
- Dějiny hudby.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- chápali hudbu jako specifickou formu komunikace
- aktivně a tvořivě přistupovali k hudebním činnostem, dokázali aplikovat získané vědomosti a dovednosti v pedagogické praxi a podporovat esteticko-emocionální rozvoj dětí
- získali přehled o hudební kultuře a měli vytvořen pozitivní vztah k hodnotám místní, národní, evropské i světové kultury
Žáci budou vedeni k:
- estetickému vnímání hudby
- uvědomování si významu hudby a hudebního prožitku pro život člověka z hlediska zdravého duševního vývoje
- schopnosti ovládat různé formy hudebních činností a jejich prostřednictvím systematicky rozvíjet dispozice dětí
- schopnosti volit vhodné metody při práci s dětmi, respektovat věk, individuální zvláštnosti a potřeby dětí
- uznávání tradic a chápání minulosti i současnosti české, evropské i světové hudební kultury
- sebereflexi a schopnosti celoživotního profesního rozvoje

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
- metoda výkladu, řízeného rozhovoru, diskuse
- metoda názorně-demonstrační
- metoda aktivizující
- metoda praktická a prožitkové aktivity

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Hudební výchova s metodikou úzce souvisí s předměty Pedagogika, Psychologie, Hra na hudební nástroj a s předmětem Pedagogická praxe.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Znalosti a dovednosti žáků budou hodnoceny formou písemného testu, referátu, prezentace a praktického výstupu. Také bude hodnocena aktivita v hodinách.
Obsahem hodnocení bude míra porozumění hudebně teoretickým poznatkům, porozumění hudebně vyjadřovacím prostředkům hudby jednotlivých slohových období, úroveň hudebních schopností žáka a schopnost aplikovat hudebně teoretické znalosti v praktických činnostech.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Dramatická výchova s metodikou

Charakteristika předmětu

Obsah předmětu Dramatická výchova s metodikou je naplňován oblastí vlastní dramatické výchovy, hry na hudební nástroj a související hudební výchovy s doplněním vlastní metodiky. Na tento předmět navazuje ve 2. ročníku předmět Hudební výchova - specializace.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Dramatická výchova s metodikou je pedagogická disciplína, která využívá postupů divadelního umění. Pracuje s mezilidskými vztahy, se situacemi. Uplatňuje se v ní učení prožitkem s vlastní zkušeností při jednání a hře.

Charakteristika obsahu učiva:
Dramatická výchova je učení o životě a situacích v něm. Součástí je proces tvorby jevištního tvaru a metodické zvládnutí postupů při práci s dětmi. Dramatický obor vede k porozumění dramatickému umění ve všech jeho tradičních i současných formách.Vede k uvědomělému ovládání všech výrazových prostředků dramatického umění.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- chápali význam dramatické výchovy pro rozvoj osobnosti, sociálního cítění a estetického vnímání
- získali přehled o dramatickém umění a jeho druzích- divadlu, filmu, televizi a rozhlasu
- získali dovednosti v užívání základních dramatických výrazových prostředků
- využívali jednání v herní situaci jako prostředek k získávání zkušeností
- angažovali se při tvorbě inscenace podle svých schopností a zájmů
- rozvíjeli ve svém pedagogickém působení všestranně osobnost dítěte, respektovali jeho individualitu, podporovali jeho samostatnost, tvořivost a kladné sebepojetí.

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
- metody primárně naplňované činností učitele = metody řízení žákova učení: instrukce, akce, reflexe, učitel v roli, boční vedení
- metody naplňované primárně činností žáka: plná hra, pantomimicko-pohybové hry, verbálně zvukové, graficko-písemné, materiálově věcné a inscenační

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Dramatická výchova s metodikou navazuje na výuku Pedagogiky, Psychologie, Pedagogické praxe. Využívá poznatků z Českého jazyka a literatury, vychází z Literárního a jazykového praktika a souvisí s Hudební a Výtvarnou výchovou s metodikou.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Bude se hodnotit:
- hloubka a porozumění poznatků (forma písemného testu)
- dovednosti ve využívání dramaticko-výchovných metod (samostatné a skupinové výstupy)
- schopnost aplikovat poznatky a dovednosti v tvořivých inscenačních a výukových projektech (verbálně zvuková, dramatická inscenační práce)

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Tělesná výchova s metodikou

Charakteristika předmětu

Oblast Vzdělávání pro zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví (zahrnuto v Biologii dítěte) a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy v tomto oboru vzdělávání doplněné o metodiku tělesné výchovy zaměřené na předškolní děti.

Pojetí vyučovacího předmětu (část TV):

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
V Tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách. Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat. Žáci by měli být seznámeni se základy běžných sportovních odvětví. Měli by také získat teoretické poznatky z oblasti tréninku, relaxace a účinků fyzické zátěže na organismus, které jim umožní plánovat přiměřenou fyzickou aktivitu.

Charakteristika obsahu učiva:
Obsah učiva Tělesná výchova je koncipován k všestrannému rozvoji žáků, jak po stránce pohybové, tak po stránce teoretických poznatků.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
- měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení,
- jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za svá rozhodnuti a jednání,
- vážili si života, zdraví, materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí
- získali pocit zodpovědnosti za své zdraví
- byli vedeni k aktivnímu pohybu (během studia mohou najít sportovní činnost, která jim bude blízká a v budoucnu jim umožní věnovat se aktivnímu pohybu).

Strategie výuky:
Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních metodických kurzech a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek.

Pojetí vyučovacího předmětu (část metodika):

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Tělesná výchova s metodikou vychází z potřeb tělesného rozvoje, pohybové kultivace dětí předškolního a mladšího školního věku. Předmět je zaměřen na zvládnutí didaktických a metodických vědomostí a dovedností potřebných pro práci s dětmi. Usiluje se zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit, rozvoj pozitivních vlastností osobnosti a schopnost naučit se žít zdravým životním stylem a dbát o svou bezpečnost.

Charakteristika obsahu učiva:
Tělesná výchova s metodikou je součástí všeobecné a i odborné přípravy žáků (metodika), při které si ověřují získané vědomosti a rozvíjejí a prohlubují své dovednosti. Obsah učiva tělesná výchova s metodikou je koncipován tak, aby se seznámili se zvláštnostmi dětí předškolního a mladšího školního věku, ze kterých musí vycházet při výběru obsahu učiva, organizaci cvičební jednotky, zajištění bezpečnostních a hygienických podmínek, s ohledem na zdravotní stav dětí.
Praktická část bude zajištěna tak, že se žáci naučí metodicky správně sestavit vyučovací jednotku, používat názvosloví do příprav na TV, uvědomit si fyziologické účinky daného cviku, V průběhu tělovýchovných kurzů (lyžařského, plaveckého, turistického) si vyzkouší organizaci pohybových činností ve specifických podmínkách např. Vedení pohybových, dobrodružných her, organizaci plavání, lyžování.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci :
- spojovali odborné teoretické poznatky z metodiky tělesné výchovy s pohybovými aktivitami dětí předškolního a mladšího školního věku,
- stanovili obsah pohybových aktivit s ohledem na věk a schopnosti dětí, dané podmínky a zvolili odpovídající postup nácviku a procvičování jednotlivých pohybových prvků, a tím ovlivnili zdravotní stav dětí,
- nabídli dětem takové pohybové aktivity, které naplní jejich očekávání, radostné prožívání, napětí a vzrušení,
- zvolili prostředí a pomůcky s ohledem na obsah pohybových činností a schopností dětí,
- rozpoznali pohybové možnosti, případně pohybové omezení dětí,
- ovládali správnou dopomoc a uměli poskytnout záchranu a první pomoc,
- ovládali názvosloví a odbornou terminologii,
- orientovali se v odborné literatuře a sledovali změny v didaktických přístupech.

Strategie výuky:
Hlavní organizační formou je teoretická vyučovací hodina tělesné výchovy, která bude probíhat formou hromadné, skupinové i individuální práce.
Základními metodami teoretické a praktické části jsou: výklad, rozhovor, beseda spojená s názorným vyučováním (v tělocvičně či pomocí audiovizuálních
technik), následná analýza probíhající formou diskuze. Aktivita je podněcována zadáváním samostatných prací.

Společné:

Mezipředmětové vztahy:
Tělesná výchova s metodikou souvisí s předměty: Psychologie, Pedagogika, Biologie a ekologie.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
V předmětu Tělesná výchova s metodikou se bude hodnotit:
- aktivní zájem o TV a sport
- aktivní plnění zadaných úkolů
- úroveň osvojení pohybových dovedností a znalostí
- individuální zlepšení v rozvoji pohybových schopností
V průběhu studia žáci prokáží:
- teoretické znalosti, na základě vypracovaných samostatných prací (projekty, přípravy), ve kterých prokáží, že se orientují v metodice, vhodně volí kompetence, cíle, obsah, pracují kreativně, umí své myšlenky formulovat srozumitelně a souvisle v písemné i jazykové podobě,
- praktické dovednosti prokáží na základě audiovizuálních záznamů ze svých výstupů,
- schopnost svoji práci obhájit a samostatně zhodnotit (autoevaluovat).

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Hra na hudební nástroj

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga v mateřské škole, kde jedním z mativačních prostředků působících na děti je právě hudba a zpěv.

Přispívá také ke kultivaci projevu osobnosti žáků, vytvoření jejich projevu a postojů, k ovlivňování a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Žáci se naučí ovládat základní hudební nástroje a potřebnou teorii.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vzbudit zájem žáka o nástrojovou hru jako prostředek hudebního vyjadřování. Rozvíjet melodickou, rytmickou a harmonickou představivost. Vytvářet základní instrumentální dovednosti a návyky.

Charakteristika obsahu učiva:
Výuka probíhá individuální formou a zahrnuje hru na klavír, flétnu, popř. kytaru. Jelikož žáci vstupují do prvního ročníku s různými zkušenosti instrumentálních dovedností a s různými předpoklady, je jim umožněno další studium hry na zobcovou flétnu a kytaru, přičemž si v posledním ročníku nástroj volí. Hra na klavír je ovšem povinná k maturitě jako nástroj základní, k němu si budoucí maturanti zvolí nástroj druhý. Náplní předmětu je rozvíjet instrumentální dovednosti na základě praktických činností tak, aby byly propojeny s metodikou výuky v předškolních a mimoškolních zařízeních. Podstatnou součástí je formování estetického názoru a vlastního přístupu k interpretaci hudebního materiálu s aspekty dobových zvyklostí. Vývoj žáka a je mapován přehrávkami na konci každého pololetí. Výuka hry na nástroj se realizuje v učebnách vybavených pianinem (případně flétny a kytary) a notový materiál mají žáci vlastní. Vpředmětu Hra na hudební nástroj by žáci měli zvládnout základy hry na klavír, zobcovou flétnu, keyboard a kytaru. V 1. ročníku probíhá výuka hry na klavír, ve 2. ročníku jsou zařazeny kromě hry na klavír i základy hry na keyboard a zobcovou flétnu. Ve 2. ročníku převládá hra na klavír s občasným zařazením ostatních zvolených nástrojů. Ty si žák případně zdokonaluje ve 2. ročníku ve zvolené specializaci: Hudební/Výtvarná výchova - specializace.
Obsahové zaměření:
- Durové stupnice s křížky: Cdur – Edur, kombinovaný pohyb
- Durové stupnice s béčky: Fdur protipohyb
- Mollové stupnice s křížky: amoll – emoll, protipohyb
- Dudácká kvinta: tónika, dominanta, subdominanta
- Harmonický doprovod: tónika, dominanta, subdominanta, dominantní septakord, 2 mollový akord, 6 mollový akord
- Rozklad: tónika, dominanta, subdominanta, dominantní septakord, 2 mollový akord, mollový akord
- Předehra, dohra

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- získali kladný vztah ke hře na hudební nástroj
- dokázali interpretovat skladby a písně různých stylů a žánrů, vnímat jejich charakter avyjádřit jej elementárními výrazovými prostředky
- dokázali využívat hudební nástroj při hudebních činnostech s dětmi
Žáci budou vedeni k:
- estetickému vnímání hrané skladby nebo písně
- propojování získaných technických a výrazových dovedností při interpretaci skladeb a písní
- samostatnosti při nácviku skladeb a písní a při vytváření doprovodů k písním
- sledování a hodnocení pokroku při dosahování cílů učení
- sebereflexi a schopnosti celoživotního profesního vývoje ve hře na hudební nástroj
- uvědomění si významu hudby a hudebního prožitku pro život člověka z hlediska zdravého duševního rozvoje

Strategie výuky:
Základní metodou je individuální nebo skupinová praktická výuka. Dále je využívána metoda názorně demonstrační, motivační a prožitkové aktivity.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Hra na hudební nástroj úzce souvisí s předmětem Hudební výchova s metodikou a s předmětem Pedagogická praxe.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci absolvují na konci každého ročníku závěrečnou zkoušku před komisí, kde zahrají skladbu a písně odpovídající technické náročnosti stanovené učebním plánem pro příslušný ročník. Kritériem hodnocení bude technické zvládnutí skladby a písní a schopnost vyjádřit jejich charakter elementárními vyjadřovacími prostředky.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Biologie dítěte

Charakteristika předmětu

Výuka předmětu biologie dítěte k hlubšímu a komplexnímu pochopení stavby těla, smyslových orgánů, látkové výměny - potencionálních zdrojů onemocnění a jejich příznaků.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vyučovací předmět Biologie dítěte významně přispívá ke kultivaci člověka, připraví žáky na poznání a identifikaci možných problémů souvisejících s vychovávání a vzdělávání žáků předškolního věku.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo pro předmět bylo vybráno aby doplnilo poznatky z oblasti odborných předmětů Pedagogiky a Psychologie RVP Předškolní a mimoškolní pedagogika. Je to učení zaměřené na biologii člověka - stavbu jeho těla, funkci jednotlivých orgánů se zaměřením na možné příčiny onemocnění.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- chápali význam odborné výchovy pro komplexní diagnostiku chování a rozvoj osobnosti
- získali přehled o biologické stavbě těla, funkcí jednotlivých orgánů
- chápali vývoj jedince od miminka až po dospělost
- uměli diagnostikovat možné projevy onemocnění a chování
- získali základ pro preventivní opatření

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
Těžiště výuky tvoří praktické poznání anatomie člověka s možnými projevy. Při řízení vyučování jsou voleny metody interaktivního třídního managamentu: výklad, řízený rozhovor, diskuze, boční vedení, učitel v roli. Výuka vyžaduje zapojení multimediálních prvků podpory.

Učebnice - zdroj:
Biologie člověka pro učitele
autor: Nykodýmová Eva a Machová Jitka
notace:
Autorka se postupně věnuje základům anatomie a fyziologie člověka, základům lidské genetiky, ontogenetickému vývoji a charakterizuje jednotlivá věková období. V závěru se autorka věnuje i otázkám zdraví člověka a rozebírá rozhodující faktory, které ovlivňují životní styl a životní prostředí.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Literární a jazykové praktikum

Charakteristika předmětu

Předmět literární a jazykové praktikum poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga. Přispívá ke kultivaci projevu žáků, komunikční strategii a literární výchově. Zabývá se verbálním projevem a vztahem ke krásné literatuře - přednesu.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vyučovací předmět Literární a jazykové praktikum významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky k přirozenému a výrazovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo pro předmět bylo vybráno z oblasti Estetické vzdělávání RVP Předškolní a mimoškolní pedagogika. Je to učení zaměřené na rétoriku, ortoepii, hlasovou a mluvní výchovu a na metodiku práce s literaturou pro děti a mládež.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- chápali význam estetické výchovy pro rozvoj osobnosti
- získali přehled o kulturním dění
- prohloubili jazykové znalosti a dovednosti a kultivovali jazykový projev
- získali dovednosti ve čtenářství, rozboru a interpretaci uměleckého díla
- získali dovednosti v metodách a postupech práce s literaturou pro děti a mládež

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
Těžiště výuky tvoří praktické činnosti v oblastech jazykové, hlasové, literární a dramatické. Při řízení vyučování jsou voleny metody interaktivního třídního managamentu: výklad, řízený rozhovor, diskuze, boční vedení, učitel v roli. Při probírání učiva jsou voleny metody plné hry, pantomimicko-pohybové, verbálně zvukové, graficko-písemné.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Praxe

Charakteristika předmětu

Obsahové a organizační vymezení předmětu:
Předmět Praxe (pedagogická praxe) je součástí vzdělávací oblasti Odborné vzdělávání. Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Pedagogicko-psychologické vzdělávání a Didaktika pedagogických činností.
Pedagogická praxe se skládá z praxe školní, která se uskutečňuje v 1. a ve 2. ročníku ve 4 učebních blocích. Souvislá pedagogická praxe je realizována v rozsahu 1 týdne jak v 1. tak i ve 2. ročníku. Žáci musí realizovat souvislou pedagogickou praxi v mateřské škole a ve školní družině.
Praxe integruje tematické okruhy průřezových témat Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie.
Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (pedagogika, psychologie, didaktika, biologie, dějepis, základy společenských věd, hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova, osobnostní a dramatická výchova, hra na hudební nástroj).
Součástí výuky jsou i exkurze do předškolních a mimoškolních zařízení a speciálních zařízení.
Cílem předmětu Praxe je získání takových vědomostí a dovedností, které odpovídají vzdělávacímu obsahu a jsou v plném souladu s výstupy pro jednotlivá témata oboru Pedagogicko-psychologické vzdělávání a Didaktika pedagogických činností. Jde o spojení teorie s praxí na jednotlivých předškolních, školních a mimoškolních organizacích zabývajících se výchovou a vzděláváním mládeže.

Žák je veden k tomu, aby zejména:
− připravoval a realizoval samostatně i v týmu projekty výchovně vzdělávací práce pro skupiny dětí a prováděl jejich evaluaci;
− zohledňoval při přípravě a realizaci projektů výchovně vzdělávací práce individuální zvláštnosti a subjektivní potřeby svěřených dětí, stejně jako objektivní podmínky, ve kterých bude výchovně vzdělávací činnost realizována;
− používal vzdělávací strategie v souladu se stanovenými cíli a podmínkami pedagogické práce;
− chápal a systematicky rozvíjel vrozené i získané dispozice dětí, specificky se zaměřoval na rozvoj jejich klíčových kompetencí;
− vedl děti ke zdravému způsobu života a umožňoval dětem co nejvíce pohybu ve zdravém přírodním prostředí;
− rozvíjel u dětí pozitivní sociální vztahy, jejich hodnotovou orientaci a vedl je k prosociálnímu jednání;
− vytvářel pro děti bezpečné, důvěryhodné a podnětné prostředí, podporující výchovně vzdělávací práci, zahrnující i rozvoj vzdělávacích potencialit každého jednotlivce;
− sledoval a vyhodnocoval pravidelně a zodpovědně změny ve vývoji svěřených dětí a dokázal na ně odpovídajícím způsobem reagovat;
− dokázal řídit učební/zájmovou činnost, analyzovat pedagogické problémy, navrhovat, zdůvodňovat a argumentovat jejich řešení;
− ovládal základní činnosti (např. hudební, výtvarné, dramatické aj.) přiměřené věku dětí a využíval vlastních dispozic v těchto oblastech;
− byl schopni sebereflexe a celoživotního profesního rozvoje;
− zvládal techniky komunikace s rodiči nebo institucemi;
− sledoval průběžně vývoj pedagogické teorie a změny ve vzdělávací politice včetně legislativních změn.

Výchovné a vzdělávací strategie:
− Učitel vede žáky k používání vhodné literatury a internetu – kompetence k učení, kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.
− Učitel vede žáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní.
− Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence občanské.
− Učitel rozvíjí a prohlubuje pojetí pedagogické práce, klade důraz na zvládání techniky komunikace s rodiči a institucemi – kompetence komunikativní.
− Učitel rozvíjí a prohlubuje schopnost sebereflexe – kompetence personální a sociální.
− Učitel vede žáky k tomu, aby chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své, svěřených dětí a spolupracovníků a osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti – kompetence odborné.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Člověk a svět práce

Člověk a životní prostředí

Výtvarná výchova - specializace

Charakteristika předmětu

Jedná se o volitelný předmět, předmět specializační.

Charakteristika vyučovacího předmětu:

Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
Předmět je zaměřen na přípravu k maturitní zkoušce z výtvarné výchovy. Prohlubuje učivo Výtvarné výchovy s metodikou. Vlastní výtvarná tvorba je zaměřena na přípravu k praktické maturitní zkoušce.

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata:
– předmět rozvíjí průřezové téma Občan v demokratické společnosti (osobnost a její rozvoj, komunikace, řešení konfliktů, historický vývoj, masová média – rozvoj mediální gramotnosti s estetickým aspektem, tvorba mediálního sdělení), průřezové téma Člověk a životní prostředí (estetický rozměr vztahu k přírodě a životnímu prostředí člověka), průřezové téma Informační a komunikační technologie (práce s informacemi, počítačová technologie a její využití, tvorba prezentací)
– navazuje na předmět Výtvarná výuka s metodikou a využívá poznatky, které žák získá v ostatních předmětech.

Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu:
Výtvarná výchova - specializace je povinně volitelný vyučovací předmět ve 4. ročníku. Výuka probíhá formou dvouhodinového bloku jednou týdně. Výuka probíhá v odborné učebně výtvarné výchovy, případně v učebnách výpočetní techniky nebo mimo budovu školy (práce v plenéru, exkurze).

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků:
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání – skupinové vyučování, samostatná individuální práce a projekty.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Hudební výchova - specializace

Charakteristika předmětu

Jedná se o volitelný předmět, předmět specializační.

Charakteristika vyučovacího předmětu:

Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
Předmět je zaměřen na přípravu k maturitní zkoušce z hudební výchovy. Prohlubuje učivo předmětu Hudební výchova s metodikou. Vlastní hudební projev, připadně tvorba je zaměřena na přípravu k praktické maturitní zkoušce.

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata:
– předmět rozvíjí průřezové téma Občan v demokratické společnosti (osobnost a její rozvoj, komunikace, řešení konfliktů, historický vývoj, masová média – rozvoj mediální gramotnosti s estetickým aspektem, tvorba mediálního sdělení), průřezové téma Člověk a životní prostředí (estetický rozměr vztahu k přírodě a životnímu prostředí člověka), průřezové téma Informační a komunikační technologie (práce s informacemi, počítačová technologie a její využití, tvorba multimediálních prezentací)
– navazuje na předmět Hudební výchova s metodikou a využívá poznatky, které žák získá v ostatních předmětech.

Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu:
Hudební výchova - specializace je povinně volitelný vyučovací předmět ve 4. ročníku. Výuka probíhá formou dvouhodinového bloku jednou týdně. Výuka probíhá v odborné učebně hudební výchovy, případně mimo budovu školy (koncerty).

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků:
Předmět specializace hudební výchovy přináší hlubší pochopení uměleckého a estetického osvojování a vnímání světa. Výuka probíhá v kombinaci receptivních aktivit a kognitivních činností. Dochází při ní jak k rozvíjení vnímavosti jedince, individuálního cítění a prožitku uměleckého díla, tak k poznání zákonitostí hudební tvorby. Předmět prohlubuje zájem o kulturní hodnoty a tradice, přispívá rozvoji celkové hudebnosti a odbornosti žáka, směřuje k utváření jeho hudebního profilu a realizaci jeho osobních specifických zájmů.
Vzdělávání v oboru hudební výchova směřuje k porozumění hudby jako důležitého prostředku lidské komunikace. Žák získává aktivní formou orientaci v širokém spektru hudebních stylů a žánrů minulosti a současnosti, chápe a vnímá různorodé hudební kultury různých národů a národností.
Nedílnou součástí výchovných strategií, které se realizují v rámci předmětu, jsou i návštěvy přednášek, výstav, koncertů, divadelních představení či exkurzí s hudební tematikou. Formy a metody práce se podřizují charakteru učiva a cíli vzdělávaní – od frontální výuky, skupinové práce po samostatné individuální práce a prezentace.