Učitel MŠ a vychovatel - dobíhající
Střední škola AGC a.s.

Učební osnovy

Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

Jazykové vzdělávání vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života.

Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí.

Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Jazykové vzdělávání v českém jazyce a estetické vzdělávání je právě pokryto předmětem Český jazyk a literatura.

AGREGOVANÁ HODINOVÁ DOTACE ČJL+EV

1. ročník: 3 hod 2. ročník: 3 hod 3. ročník: 3 hod 4. ročník: 4 hod

Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života.

Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
− uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Cílem jazykového i literárního vzdělávání je výchova ke kultivovanému a spisovnému jazykovému projevu, rozvíjení komunikačních kompetencí žáků a schopnosti užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání, sdělování a výměně informací. Cílem literární výchovy je utvářet kladný vztah k literárním dílům, směřovat k výchově čtenářství, k rozboru a interpretaci uměleckých děl a vést k celkovému přehledu o české a světové literatuře.

Charakteristika obsahu učiva:
Předmět se skládá z těchto částí: jazykové, která prohlubováním znalosti gramatiky zvyšuje žákovy kompetence v oblasti užívání jazyka; komunikační a stylistické, která zvyšuje žákovy dovednosti v oblasti rétoriky a písemného projevu; literární, která vytváří žákův vztah k literatuře, případně k umění vůbec, seznamuje ho se základními literárními díly a učí ho tato díla analyzovat.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
- uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace
- využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory
- chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění
- získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů
- chápali význam umění pro člověka
- chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti
- uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria
- analyzovali a interpretovali umělecký i neumělecký text

Strategie výuky:
Základní metodou je práce s uměleckým a neuměleckým textem, dále metody slovní monologické – vysvětlování, výklad, i dialogické – rozhovor, diskuse, metody písemných prací, aktivizační metody – didaktické hry, samostatná prezentace

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Při hodnocení klademe důraz na:
Dodržování pravidel spisovného jazyka v mluveném a písemném projevu, dovednost výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat, schopnost porozumět sdělení obsaženému v uměleckých i neuměleckých textech.
Žáci jsou hodnoceni průběžně na základě ústního nebo písemného zkoušení během vyučování nebo na základě samostatné práce ve škole či mimo ni.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

1. až 4. ročník, Učivo: Komunikační a slohová výchova

4. ročník, Učivo: Kultura

Český jazyk a literatura - seminář

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Vzdělávání v cizích jazycích navazuje na RVP ZV, podle něhož se žáci již vzdělávají ve dvou cizích jazycích, proto je nutno k této skutečnosti přihlédnout.

Vzdělávání v cizích jazycích se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život.

Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá:
− u prvního cizího jazyka minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;
− u dalšího cizího jazyka minimální úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;
− akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 %, u úrovně A2 15 % lexikálních jednotek.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;
− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;
− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;
− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;
− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu jazyků;
− chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

K podpoře výuky cizích jazyků škola pracuje s multimediálními výukovými programy a internetem, utváří příznivé školní prostředí, rozvíjí a využívat nabízené evropské programy jako např. Mobility. Zapojuje žáky do různých soutěží a projektů, má kontakty a spolupráci mezi školami doma i v zahraničí. V rámci projektu Mobility organizuje zahraniční pracovní pobyty a stáže. Škola se snaží respektovat cizí jazyk, který žáci studovali v základním vzdělávání.

Výsledky vzdělávání jsou v ŠVP diferencovány podle úrovní jazykových kompetencí lingvistických, sociolingvistických a pragmatických.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Řečové dovednosti, jazykové prostředky vycházejí z tematických okruhů.. Komunikační situace, jazykové funkce a poznatky o zemích se vzájemné prolínají. Konkrétní náplň učiva a témat k procvičování vychází také z učebních materiálů, které vyučující používá při výuce.

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
V dnešní multikulturní společnosti je cizí jazyk nástrojem dorozumění v situacích každodenního osobního i pracovního života a výuka cizích jazyků je obecně nedílnou součástí přípravy člověka na aktivní život. Angličtina je dnes vnímána jako jednoznačně nejrozšířenější jazyk k dorozumívání mezi.národy na celém světě i v rámci Evropské unie. Je také nejdůležitějším jazykem z hlediska přístupu k informacím, kdy většina odborných zdrojů ve světě je buď anglicky psána, nebo do angličtiny překládána. Navíc má používání angličtiny jako jazyka k mezinárodnímu dorozumívání jednoznačněvzrůstající tendenci a je v zájmu dorůstajících mladých lidí, aby jí vládli. K dosažení tohoto nejobecnějšího cíle si žáci v rámci vyučovacího předmětu Anglický jazyk potřebují rozvinout komunikativní kompetenci, na jejíž rozvoj je předmět zaměřen. Celkově přitom vycházíme z požadavků Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (Common European Framework of Reference for Languages – dále CEFR) a požadavků ke státní maturitě.

Charakteristika obsahu učiva:
Náplň učiva předmětu anglický jazyk navazuje na úrovně A2 sledovanou na základních školách a směřuje k dosažení úrovně B1 CEFR. Žáci jsou vedeni a motivováni k tomu, aby se dorozuměli s cizinci v běžných každodenních situacích a na jednodušší úrovni v rámci některých odborných témat (viz. Tematické okruhy). Výuka se soustředí na budování interaktivních řečových dovedností žáků s využitím jazykových prostředků. Důraz je přirozeně kladen na rozvoj vlastního vyjadřování a získávání schopnosti porozumět v přirozené komunikaci. Ke gramatice, lexiku, výslovnosti a pravopisu je při výuce přistupováno jako k jazykovým prostředkům, které umožňují komunikaci odpovídající úrovni středoškoláka. Zároveň žáky vedeme k tomu, aby se obeznámili s reáliemi anglicky mluvících zemí. Jako součást výuky využíváme zkušeností z poznávacích zájezdů do anglicky mluvících zemí a také projektů spolupráce s partnerskou školou v Německu uskutečňovaných v rámci programů Evropské unie.
V rámci postupů a metod při výuce anglického jazyka u žáků kultivujeme i znalost mateřského jazyka, pohybujeme se v oblasti estetického vzdělávání, ekologické výchovy a vztahů s dalšími předměty.
Při výuce vycházíme z britského jazykového standardu, současně jsou žáci seznamováni s dalšími variantami jazyka, zejména americkou angličtinou.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Učení se angličtině zároveň významnou měrou ovlivňuje formování osobnosti žáků, vede je k respektu a toleranci ke kulturním tradicím a hodnotám jiných národů, zejména těch, které anglickým jazykem hovoří. Při výuce jazyka se dotýkáme nejrůznějších témat lidského působení a předmět tak svým charakterem rozvíjí celostní pohled na život a mezilidské vztahy. V rámci metod výuky je kladen důraz na vlastní zodpovědnost i na rozvoj týmové spolupráce.

Strategie výuky:
Vzdělávání žáků v angličtině se zaměřuje na rozvoj komunikační kompetence ústní i písemné. Žáci postupují po krocích a učení se zaměřuje na získání kompetence čtení, poslechu, psaní a ústního projevu. Písemný projev se zaměřuje na komunikaci prostřednictvím dopisů a e-mailů, žáci se učí sdělit potřebné informace v rámci dalších možných komunikačních situací a učí se psát pozvánky, různá sdělení, vzkazy, písemně se vyjádřit na určitá témata. Při čtení a poslechu si žáci rozvíjejí nejen schopnost porozumět cizímu jazyku, ale také pracovat s informacemi, být schopni selektivního poslechu a čtení za účelem orientace ve slyšeném slově a v textu a získávání určitých informací.
V ústním projevu kultivujeme jejich schopnost vést dialog na nejrůznější témata a v různých situacích i společenském prostředí. Žáci jsou také vedeni k tomu, aby se dokázali k různým tématům souvisle vyjádřit.
Ve výuce kombinujeme frontální vyučování, skupinovou i samostatnou práci s moderními metodami jako je brainstorming, modelová a projektová výuka. V hodinách i k samostatné domácí přípravě jsou využívány učebnice, pracovní sešity a slovníky, materiály z internetu, jazykové časopisy a videa. Téměř všechny učebny jsou vybaveny moderní audiovizuální technikou, která je v hodinách široce využívána.

Mezipředmětové vztahy:
Výuka se v některých bodech prolíná s většinou vyučovaných předmětů podle v rámci jazyka probíraných témat. Je zejména možné vysledovat styčné body v oblasti Českého jazyka a literatury, Dějepisu, Základů společenských věd a poznatky z těchto předmětů připomínat, rozvíjet či využít.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci jsou hodnoceni stupni 1-5. Kritéria hodnocení písemně zpracovávají jednotliví vyučující v souladu se svým způsobem a metodami práce a s citlivým posouzením jazykové úrovně a potřeb rozvoje skupiny žáků. Takový způsob hodnocení vychází ze skutečnosti, že hodnocení neposkytuje jen informace o úrovni znalostí žáka, ale může být také využíváno jako podpůrný nástroj k motivaci a dynamický nástroj pro povzbuzení.
Při určování hodnotící stupnice pro čtvrtletní a pololetní testy jsou používána poměrná procentuální kritéria, která jsou určována úrovní státní maturitní zkoušky.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

3.a 4. ročník, Učivo: Komunikační situace a Poznatky o zemích.

Člověk a svět práce

3.a 4. ročník, Učivo: Komunikační situace a Poznatky o zemích.

Anglický jazyk - seminář

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Estetické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby prolínalo co největším počtem vyučovacích předmětů.

Český jazyk a literatura (EV)

Charakteristika předmětu

Naplněno obsahem vzdělávací oblasti: Jazykové vzdělávání a komunikace, předmětem Český jazyk a literatura, jak z hlediska učiva, tak i výsledků vzdělávání.

Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Má nadpředmětový charakter; při tvorbě školních vzdělávacích programů je proto třeba dbát na to, aby prolínalo co největším počtem vyučovacích předmětů.

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.

Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
− uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
− chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
− chápali význam umění pro člověka;
− správně formulovali a vyjadřovali své názory;
− přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
− podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen pozitivní vztah;
− získali přehled o kulturním dění;
− uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:
− využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;
− získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy …)
a kombinovaných textů (např. film);
− formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:
− jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;
− cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, vystupovat zejména proti korupci, kriminalitě, jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými postoji, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
− kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat;
− uznávat, že lidský život je vysokou hodnotou, a proto je třeba si ho vážit a chránit jej;
− na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
− cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
− vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i širší komunitu;
− chtít si klást v životě praktické otázky filozofického a etického charakteru a hledat na ně v diskusi s jinými lidmi i se sebou samým odpovědi.

Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nikoliv na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. K této dobré přípravě je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí žáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti.

Dějepis

Charakteristika předmětu

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Obsahem předmětu je rámcové seznámení s historiografií jako vědeckou disciplínou a především vymezení klíčových procesů světových a národních dějin od počátku historie do počátku 20. století. Žák je veden k pochopení podstaty a historické podmíněnosti těchto procesů, učí se tyto procesy a jevy vzájemně srovnávat a hodnotit a z vyvozených závěrů pak syntetizovat historické poznatky a souvislosti týkající se příčin a důsledků hodnocených jevů. Záměrem výuky je vytvářet a rozvíjet historické vědomí a vědomí kontinuity hodnot naší civilizace, čímž se prohlubuje schopnost žáka porozumět současnému světu a společnosti jakožto výslednici předchozího historického vývoje a také přijmout hodnoty evropské civilizace. Současně je žák veden k respektu ke kulturním a jiným odlišnostem různých lidských společenství.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo je dislokováno do jednoho ročníku s dvouhodinovou dotací: pravěk – Evropa v pozdním středověku a raný novověk – imperiální Evropa.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělávací oblast se zaměřuje na prevenci rasistických postojů, vychovává k tolerantnosti a respektování lidských práv. Vybavuje žáka znalostmi pro aktivní zapojení do života v demokratické společnosti. Žák získává z dostupných zdrojů informace o historických skutečnostech, orientuje se v historickém čase a prostoru. Žák je schopen přiměřeně argumentovat a prezentuje výsledky své práce. Důraz je kladen na práci s informačními médii a na spolupráci s archívy, muzei, knihovnami a galeriemi.

Strategie výuky:
Základní výukovou formou je výklad kombinovaný s dalšími metodami (samostatná práce s odborným textem v učebnici, s textem historického dokumentu, samostatná analýza historických faktů s hodnocením a vyvozením historických závěrů, řízená diskuse, zpracování odborného textu na základě studia historické literatury, žák s hlubším zájmem o obor zpracuje po domluvě odborný referát). Součástí výuky mohou být i exkurze tematicky zaměřené na instituce a lokality spjaté s obsahem výuky v daném ročníku.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Dějepis souvisí obsahem učiva s dalšími vyučovacími předměty. Jedná se především o předměty:
Občanská nauka – struktura společnosti a její vývoj, sociologie, demografie, občanská společnost s její hodnoty, teorie státu a práva, evropská integrace, globální problémy současného světa, filozofie současného světa.
Výtvarná a hudební výchova s metodikou – vývoj kultury, umělecké slohy, směry a proudy, architektura, výtvarné umění, hudba
Český jazyk a literatura – počátky řečové komunikace, ústní slovesnost, dějiny literatury, odraz historických procesů v literární tvorbě.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci jsou hodnoceni průběžně na základě ústního nebo písemného zkoušení během vyučování nebo na základě samostatné práce ve škole či mimo ni.
Při hodnocení se bude kladen důraz na schopnost uplatnění nabytých vědomostí v historických souvislostech.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Občanská nauka

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Předmět základy společenských věd kultivuje vědomí žáků, aby se na základě poznatků z různých oblastí společenských věd orientovali a měli zájem o společenské dění, aby byli informovanými a aktivními občany demokratického státu. Předmět učí žáky být uvědomělými a odpovědnými lidmi, kritickému myšlení a porozumění světu, ve kterém žijí.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo se skládá z těchto tematických bloků:
- Člověk v lidském společenství
- Člověk jako občan
- Soudobý svět
- Česká republika a svět
- Člověk a právo

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Výuka předmětu základy společenských věd směřuje k tomu, aby žáci:
- jednali slušně s druhými lidmi ve smyslu společensky uznávané etikety
- jednali odpovědně vůči sobě a druhým
- aktivně se zapojili od občanského života
- vážili si demokracie a usilovali o její zachování
- respektovali lidská práva, dokázali rozpoznat jejich porušování
- na základě cítění národní identity ctili identitu jiných, oprostili se od předsudečného smýšlení a jednání, xenofobie, rasismu, intolerance a nacionální, náboženské, etnické a jiné nesnášenlivosti
- kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, byli schopni vytvořit si vlastní úsudek
- vážili si života a zdraví, materiálních a kulturních hodnot

Strategie výuky:
Základními metodami výuky budou metody slovní monologické i dialogické, práce s verbálním a ikonickým textem, metody samostatné práce žáků a aktivizující metody.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Občanská nauka se vzájemně doplňuje s předmětem Dějepis.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci budou hodnoceni na základě hloubky porozumění poznatkům, schopnosti je aplikovat při řešení problémů, schopnosti kritického myšlení, dovednosti práce s texty, samostatnosti úsudku a dovednosti výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Člověk a svět práce

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:
− využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
− logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
− pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
− komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
− porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
− posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organizmy.

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
− pozitivní postoj k přírodě;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Fyzika

Charakteristika předmětu

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vyučovací předmět Fyzika pomáhá žákům lépe porozumět přírodním zákonitostem a motivuje je k většímu zájmu o přírodu a přírodovědné vzdělání. Cíleně rozvíjí schopnosti objektivně a spolehlivě pozorovat. Žáka učí řešit a hodnotit problémové situace, analyzovat výsledky a vyvozovat závěry. Je zaměřen především na seznámení se s přírodními jevy, běžně dostupnými předměty (tělesy, energiemi), jejich fyzikálními vlastnostmi, bezpečnou manipulací s nimi a využitím v každodenním životě s ohledem na životní prostředí.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo je rozvrženo do 1. ročníku s hodinovou dotací. Volně navazuje na znalosti a dovednosti získané základním vzděláváním. Výuka je motivačně doplňována exkurzemi do vzdělávacích institucí (muzea) a reálných podniků – vodárna, elektrárna apod.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Výuka směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- využívat fyzikálních vědomostí a dovedností v praktickém životě při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby pozorování a hodnocení okolních jevů,
- logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
- pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
- komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
- porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
- posoudit fyzikální procesy z hlediska nebezpečnosti a vlivu na životní prostředí.
Fyzika směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
- motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
- pozitivní postoj k přírodě;
- motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Mezipředmětové vztahy:
Fyzika úzce souvisí s předměty:
- Matematika – převody jednotek v praxi, vyjádření neznámé ze vzorce;
- Chemie – fyzikální vlastnosti chemických látek, stavba atomů, radioaktivita a jaderná energie;
- Biologie a ekologie - životní prostředí a jeho ochrana, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie;

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Kromě individuálního ústního zkoušení se průběžně kontrolují znalosti i formou písemných zkoušek. Samostatná tvůrčí činnost žáka je podporována a řízena pomocí referátů a prezentací. Nedílnou součástí hodnocení žákovy práce je přihlédnutí k jeho aktivitě v hodinách a k jeho zájmu o předmět.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Člověk a životní prostředí

Chemie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vyučovací předmět Chemie umožňuje žákům lépe porozumět přírodním zákonitostem a motivuje je k většímu zájmu o přírodu a přírodovědné vzdělání. Cíleně rozvíjí schopnosti objektivně a spolehlivě pozorovat. Žáka učí řešit a hodnotit problémové situace, analyzovat výsledky a vyvozovat závěry. Je zaměřen především na seznámení se s přírodními jevy, běžně dostupnými chemickými látkami, jejich vlastnostmi, bezpečnou manipulací s nimi a využitím v každodenním životě s ohledem na životní prostředí.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo je rozvrženo do prvního ročníku s hodinovou dotací jedné hodiny. Volně navazuje na znalosti a dovednosti získané základním vzděláváním. Výuka je motivačně doplňována exkurzemi do vzdělávacích institucí (muzea) a reálných podniků.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Výuka směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- využívat chemických vědomostí a dovedností v praktickém životě při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby pozorování a hodnocení okolních jevů.
- logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
- pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
- komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
- porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
- posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy
Chemie směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
- motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
- pozitivní postoj k přírodě;
- motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

Mezipředmětové vztahy:
- Chemie úzce souvisí s těmito předměty:
- Matematika – převody jednotek v praxi, vyjádření neznámé ze vzorce;
- Fyzika – fyzikální vlastnosti chemických látek, stavba atomů, radioaktivita a jaderná energie;
- Biologie a ekologie - životní prostředí a jeho ochrana, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie;

Způsob a kritéria hodnocení výsledků studentů:
Kromě individuálního ústního zkoušení se průběžně kontrolují znalosti i formou písemných zkoušek. Samostatná tvůrčí činnost žáka je podporována a řízena pomocí referátů a prezentací. Nedílnou součástí hodnocení žákovy práce je přihlédnutí k jeho aktivitě v hodinách a k jeho zájmu o předmět.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Biologie a ekologie

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Biologie a ekologie poskytuje žákům základní informace, které by měli dále využívat a aplikovat v oblasti Chemie, Pedagogiky, Psychologie, Pedagogické praxe a Tělesné výchovy (Výchovy ke zdraví) a především Biologie dítěte.
Rozvíjí samostatné a logické myšlení. Pomáhá lépe porozumět přírodním zákonitostem, pochopit význam přírody, objasní stavbu a funkci jednotlivých soustav a vede k zodpovědnosti za stav životního prostředí, ale i vlastního zdraví či zdraví dětí.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo zahrnuje základy biologie, ekologie a věnuje se vztahu člověka k životnímu prostředí.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Výuka směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- budovat pozitivní hodnoty ve vztahu k životnímu prostředí,
- uplatňovat zásady zdravého životního stylu, zejména v prevenci nemocí,
- utvořit si vztah k živým organismům,
- pochopit význam základních ekologických pojmů a procesů.

Strategie výuky:
Hlavními metodami jsou výklad, samostatná práce, práce ve skupinách, exkurze, projekty.

Mezipředmětové vztahy:
Biologie a ekologie úzce souvisí s předměty Biologie dítěte, Chemie, Psychologie, Pedagogika, Pedagogická praxe, Tělesná výchova s metodikou a Hudební výchova s metodikou.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci budou hodnoceni na základě ústního a písemného projevu. Bude se hodnotit odborná správnost a porozumění dané problematice, schopnost uvažovat v souvislostech a aplikovat teoretické poznatky do praktického života a kultivované vyjadřování.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Matematické vzdělávání má v odborném školství kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.
Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Uvedené výsledky vzdělávání a učivo představují v odborném školství základ matematického vzdělávání pro daný stupeň vzdělání.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatků o geometrických útvarech;
− aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání;
− matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě;
− zkoumat a řešit problémy, včetně diskuse výsledků jejich řešení;
− číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů – grafů, diagramů, tabulek a internetu, přesně se matematicky vyjadřovat;
− používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.
V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
− pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace;
− motivaci k celoživotnímu vzdělávání;
− důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

Matematika

Charakteristika předmětu

Matematické vzdělávání má v odborném školství kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Cílem matematického vzdělávání je umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.)

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo je rozděleno do čtyř ročníků. 1. ročník je zaměřen na zopakování a prohloubení učiva ze ZŠ, na které navazují témata výrazy a planimetrie. 2. ročník obsahuje učivo lineárních, kvadratických funkcí a rovnic, posloupností a jejich aplikací. 3. ročník navazuje učivem o finanční matematice a vede k získání základů finanční gramotnosti. Dalším učivem jsou exponenciální, logaritmické funkce a rovnice, goniometrické funkce a rovnice a jejich užití, trigonometrie. 4. ročník obsahuje učivo kombinatoriky, pravděpodobnosti, statistiky, analytické geometrie a stereometrie.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Výuka směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
- využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatků o geometrických útvarech;
- aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání;
- matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě;
- zkoumat a řešit problémy, včetně diskuse výsledků jejich řešení;
- číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů – grafů, diagramů, tabulek a internetu, přesně se matematicky vyjadřovat;
- používat pomůcky: internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.
V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
- pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace;
- důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

Strategie výuky:
Základními metodami jsou slovní (monologické, dialogické a práce s textem), samostatné školní i domácí práce žáků, dále aktivizující metody (diskuze, didaktické hry, problémové úlohy, nácvik pohybových dovedností, aj.)

Mezipředmětové vztahy:
Matematika úzce souvisí s těmito předměty:
- Fyzika, Chemie – převody jednotek v praxi, vyjádření neznámé ze vzorce
- Základy společenských věd – počítání v kalendáři (advent, velikonoce – počet postních dní a týdnů, aj.), média (kriticky posoudit pravdivost článku / reklamy s grafem či tabulkou na internetu, novinách, časopise)
- Dějepis – různé typy zápisy čísel (římské, egyptské, aj.), slavní matematici
- Základy ekonomiky – vyhodnotit graf, tabulku dat, výpočet daní, DPH, hrubá a čistá mzda, pravděpodobnost výhry v hazardních hrách, vyluštění přístupového hesla či kódu trezoru
- Informační a komunikační technologie – tvoření grafů, tabulek v Excelu, programování ...

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Při hodnocení se bude klást důraz na správné užití algoritmů, hloubku porozumění učivu a schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatnost žáků při řešení úloh. Na základě vyšetření z PPP a diagnostiky SPU dyskalkulie bude žákům poskytována zvláštní péče. Žáci musí napsat čtyři čtvrtletní písemné práce.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Člověk a svět práce

Matematická cvičení

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Člověk a svět práce

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Oblast vzdělávání pro zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí.

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách. V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
− vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;
− racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;
− chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka;
− znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj pohybový projev; usilovat o dosažení optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností;
− posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup;
− vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;
− pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti;
− usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí;
− využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
− kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu a při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat;
− preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu; eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti.
Oblast vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy včetně metodiky.

Tělesná výchova s metodikou

Charakteristika předmětu

Oblast Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak učivo potřebné k péči o zdraví (zahrnuto v Biologii dítěte) a k ochraně člověka za mimořádných událostí, jednak učivo tělesné výchovy v tomto oboru vzdělávání doplněné o metodiku tělesné výchovy zaměřené na předškolní děti.

Pojetí vyučovacího předmětu (část TV):

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
V Tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života a ke spolupráci při společných činnostech. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách. Tělesná výchova by měla žáky v pohybových projevech a zlepšování tělesného vzhledu pomocí přiměřených prostředků kultivovat. Žáci by měli být seznámeni se základy běžných sportovních odvětví. Měli by také získat teoretické poznatky z oblasti tréninku, relaxace a účinků fyzické zátěže na organismus, které jim umožní plánovat přiměřenou fyzickou aktivitu.

Povinné sportovně turistické kurzy - jsou nedílnou součástí odborné přípravy žáka studovaného oboru, zahrnují lyžařský kurz, kurz plavání, vodácký kurz, turisický kurz, cykllistický kurz.

Charakteristika obsahu učiva:
Obsah učiva Tělesná výchova s metodikou je koncipován k všestrannému rozvoji žáků, jak po stránce pohybové, tak po stránce teoretických poznatků - zdravovědy.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
- měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení,
- jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za svá rozhodnuti a jednání,
- vážili si života, zdraví, materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí
- získali pocit zodpovědnosti za své zdraví
- byli vedeni k aktivnímu pohybu (během studia mohou najít sportovní činnost, která jim bude blízká a v budoucnu jim umožní věnovat se aktivnímu pohybu).

Strategie výuky:
Tělesná výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu, sportovních metodických kurzech a jiných organizačních formách a podle možností a podmínek.

Pojetí vyučovacího předmětu (část metodika):

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Tělesná výchova s metodikou vychází z potřeb tělesného rozvoje, pohybové kultivace dětí předškolního a mladšího školního věku. Předmět je zaměřen na zvládnutí didaktických a metodických vědomostí a dovedností potřebných pro práci s dětmi. Usiluje se zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit, rozvoj pozitivních vlastností osobnosti a schopnost naučit se žít zdravým životním stylem a dbát o svou bezpečnost.

Charakteristika obsahu učiva:
Tělesná výchova s metodikou je součástí všeobecné a i odborné přípravy žáků (metodika), při které si ověřují získané vědomosti a rozvíjejí a prohlubují své dovednosti. Obsah učiva tělesná výchova s metodikou je koncipován tak, aby se seznámili se zvláštnostmi dětí předškolního a mladšího školního věku, ze kterých musí vycházet při výběru obsahu učiva, organizaci cvičební jednotky, zajištění bezpečnostních a hygienických podmínek, s ohledem na zdravotní stav dětí.
Praktická část bude zajištěna tak, že se žáci naučí metodicky správně sestavit vyučovací jednotku, používat názvosloví do příprav na TV, uvědomit si fyziologické účinky daného cviku, V průběhu tělovýchovných kurzů (lyžařského, plaveckého, turistického) si vyzkouší organizaci pohybových činností ve specifických podmínkách např. Vedení pohybových, dobrodružných her, organizaci plavání, lyžování.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci :
- spojovali odborné teoretické poznatky z metodiky tělesné výchovy s pohybovými aktivitami dětí předškolního a mladšího školního věku,
- stanovili obsah pohybových aktivit s ohledem na věk a schopnosti dětí, dané podmínky a zvolili odpovídající postup nácviku a procvičování jednotlivých pohybových prvků, a tím ovlivnili zdravotní stav dětí,
- nabídli dětem takové pohybové aktivity, které naplní jejich očekávání, radostné prožívání, napětí a vzrušení,
- zvolili prostředí a pomůcky s ohledem na obsah pohybových činností a schopností dětí,
- rozpoznali pohybové možnosti, případně pohybové omezení dětí,
- ovládali správnou dopomoc a uměli poskytnout záchranu a první pomoc,
- ovládali názvosloví a odbornou terminologii,
- orientovali se v odborné literatuře a sledovali změny v didaktických přístupech.

Strategie výuky:
Hlavní organizační formou je teoretická vyučovací hodina tělesné výchovy, která bude probíhat formou hromadné, skupinové i individuální práce.
Základními metodami teoretické a praktické části jsou: výklad, rozhovor, beseda spojená s názorným vyučováním (v tělocvičně či pomocí audiovizuálních technik), následná analýza probíhající formou diskuze. Aktivita je podněcována zadáváním samostatných prací.

Společné:

Mezipředmětové vztahy:
Tělesná výchova s metodikou souvisí s předměty: Psychologie, Pedagogika, Biologie a ekologie.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
V předmětu Tělesná výchova s metodikou se bude hodnotit:
- aktivní zájem o TV a sport (včetně podílu na reprezentaci školy na sportovních soutěžích)
- aktivní plnění zadaných úkolů
- úroveň osvojení pohybových dovedností a znalostí
- individuální zlepšení v rozvoji pohybových schopností
V průběhu studia žáci prokáží:
- teoretické znalosti, na základě vypracovaných samostatných prací (projekty, přípravy) - orientace v metodice, vhodně volí kompetence, cíle, obsah, pracují kreativně, umí své myšlenky formulovat srozumitelně a souvisle v písemné i jazykové podobě,
- praktické dovednosti prokáží na základě audiovizuálních záznamů ze svých výstupů,
- schopnost svoji práci obhájit a samostatně zhodnotit (autoevaluovat).

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále vhodné rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Cílem vzdělávání v předmětu Informatika je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a s informacemi. Žáci porozumějí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením. Jedním ze stěžejních témat a tedy i cílů výuky je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a uměl komunikovat pomocí Internetu.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo pro předmět vytváří základní předpoklady pro získání uživatelských dovedností - práce s hardwarem, využívání služeb operačního systému, práce s textem, tabulkou, grafikou, komunikace a prezentace informací. Důraz je kladen nejen na pořizování informací, ale především na jejich efektivní vyhledávání.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- pochopili význam výpočetní techniky, která prostupuje všemi oblastmi lidského života
- vytvořili si k ní pozitivní vztah
- chápali ji jako pracovní nástroj nebo jako prostředek pro realizaci svých záměrů.

Strategie výuky:
Výuka je postavena převážně na činnostním charakteru, často je využívána forma skupinová, někdy forma individualizovaná či individuální. Výpočetní technika tvoří podporu pro využívání ICT prostředků v ostatních předmětech. Důraz je kladen na vyhledávání, zpracovávání a prezentování informací.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Informatika má v různých oblastech vztahy se všemi předměty, zejména s praxí.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
V předmětu Informační a komunikační technologie se bude hodnotit:
- aktivita a činnost žáků při hodině
- plnění zadaných domácích úkolů
- dosažené dovednosti a znalosti (formou písemného testu)

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Člověk a svět práce

Ekonomické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem této vzdělávací oblasti je rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Předmět Ekonomika přispívá k celkové orientaci žáků v ekonomickém prostředí 21. století, k porozumění makro i mikro-ekonomice a dovednosti nabyté poznatky aplikovat a hodnotit v praxi i v osobním životě.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo pro předmět je převzato z příslušného Rámcového vzdělávacího programu MŠMT Předškolní a mimoškolní pedagogika. Zahrnuje základní poznatky fungování tržní ekonomiky, podnikání, hospodaření podniku, mzdovou agendu a daňovou soustavu a celek o národním hospodářství s akcentem na evropskou integraci. Oblast podnikání je pro žáky zvlášť důležitá, pokud se chtějí věnovat péči o děti předškolního a mladšího školního věku jako osoby
samostatně výdělečně činné.
Obsah tématu je možné rozdělit do následujících obsahových celků:
- Hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce (pracovní činnosti, pracovní prostředky, pracoviště, mzda, pracovní doba, možnosti kariéry, společenská prestiž
- Trh práce, ukazatele, všeobecné vývojové trendy, požadavky zaměstnavatelů
- Zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její složky a výpočet, možnosti zaměstnání v zahraničí
- Soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti, s nimiž je třeba při podnikání počítat, orientace v živnostenském zákoně a obchodním zákoníku
- Podpora státu sféře zaměstnanosti, informační, poradenské a zprostředkovatelské služby oblasti volby povolání a hledání zaměstnání a rekvalifikací, podpora nezaměstnanýmgramotnosti pro střední vzdělávání.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- rozvíjeli ekonomické myšlení
- pochopili mechanismus fungování tržní ekonomiky
- porozuměli podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku
- využili nástrojů marketingu a managementu při řízení provozu školských subjektů
- rozvíjeli vlastní podnikatelské aktivity
- orientovali se v právní úpravě podnikání
- poznali fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU
- aktivně vyhledávali a používali nové informace a čísla
- prakticky využívali osvojené poznatky v oboru

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
- při probírání nového učiva je volena metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru se snahou o názornost a využití didaktické techniky (interaktivní tabule, audio techniky…). Probrané teoretické učivo je uváděno příklady z různých praktických činností
- další metodou je práce ve skupinách a diskuse

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Ekonomika úzce souvisí s předmětem Informatika, Matematika a Občanská nauka

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
V předmětu Ekonomika se bude hodnotit:
- hloubka porozumění poznatků z makro i mikroekonomie, formou písemného testu, písemné práce a ústním zkoušením
- schopnost aplikovat teoretické poznatky na praktických příkladech
- schopnost aplikovat získané vědomosti při řešení problémových situací

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Člověk a svět práce

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Odborné vzdělávání je realizováno ve dvou hlavních směrech, a to: vzděláváním pedagogicko-psychologickým a didaktikou pedagogických činností. Oba dva směry musí působit v předškolní a mimoškolní pedagogice v dialektické jednotě. Tu reprezentuje svým výkonem dobrý pedagog - učitel mateřské školy a vychovatel.

PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ:
Obsahový okruh poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga. Přispívá také ke kultivaci osobnosti žáků, vytvoření jejich pedagogického myšlení a postojů, k ovlivňování a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Žáci se naučí projektovat a realizovat činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání a hodnotit jejich výsledky.
Obsahový okruh úzce navazuje na vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (např. etika, právo), Vzdělávání pro zdraví a Přírodovědné vzdělávání (Biologické a ekologické vzdělávání). Poznatky a dovednosti z těchto oblastí se aplikují v pedagogické přípravě žáků.
Stanovené výsledky vzdělávání jsou popsány bez ohledu na věkové zvláštnosti dětí, nebo oblast pedagogické činnosti (předškolní nebo zájmové vzdělávání), diferenciace se uskutečňuje ve ŠVP nebo až ve výuce.
V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci měli pozitivní vztah k dětem a pedagogické práci, jednali odpovědně a eticky a byli ochotni celoživotně pracovat na svém profesním rozvoji.
Součástí vzdělávacího programu je odborná praxe, která se realizuje na pracovištích odpovídajícího zaměření. Její obsah vychází z cílů a výsledků vzdělávání.

DIDAKTIKA PEDAGOGICKÝCH ČINNOSTÍ:
Obsahový okruh připravuje žáky na projektování a realizaci základních druhů pedagogické činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání. Má výrazný teoreticko-praktický charakter s těsnou vazbou na obsahový okruh Pedagogicko-psychologické vzdělávání, neboť učí propojovat jeho učivo se specifickými činnostmi. Obsahový okruh rozvíjí také osobnost žáků, jejich kreativitu, dovednost řešit problémy, pracovat samostatně i v týmu, respektovat osobnost, potřeby a názory druhých lidí. V oblasti výtvarného, hudebního a dramatického vzdělávání rozvíjí kompetence, které žáci získali na základní škole a učí je aplikovat je
v pedagogické činnosti s dětmi.
Při tvorbě ŠVP a ve výuce se funkčně využívá také vybrané učivo z dalších vzdělávacích oblastí tohoto RVP (např. z jazykového a estetického vzdělávání, vzdělávání pro zdraví, biologického a ekologického vzdělávání, vzdělávání v ICT) i průřezová témata. Příprava žáků na práci s dětmi školního věku a podporu jejich zájmů by měla zohledňovat obsah vzdělávání na základní škole vymezený RVP pro základní vzdělávání.
V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby ve svém pedagogickém působení žáci rozvíjeli všestranně osobnost dítěte, respektovali jeho individualitu, podporovali jeho samostatnost, tvořivost a kladné sebepojetí a pomáhali utvářet jeho otevřený vztah k okolnímu světu.

Pedagogika

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga.

Přispívá také ke kultivaci osobnosti žáků, vytvoření jejich pedagogického myšlení a postojů, k ovlivňování a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Žáci se naučí projektovat a realizovat činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání a hodnotit jejich výsledky.

Obsahový okruh úzce navazuje na vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (např. etika, právo), Vzdělávání pro zdraví a Přírodovědné vzdělávání (Biologické a ekologické vzdělávání). Poznatky a dovednosti z těchto oblastí se aplikují v pedagogické přípravě žáků.

Stanovené výsledky vzdělávání jsou popsány bez ohledu na věkové zvláštnosti dětí, nebo oblast pedagogické činnosti (předškolní nebo zájmové vzdělávání), diferenciace se uskutečňuje až ve výuce.

V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci měli pozitivní vztah k dětem a pedagogické práci, jednali odpovědně a eticky a byli ochotni celoživotně pracovat na svém profesním rozvoji.

Součástí vzdělávacího programu je odborná praxe, která se realizuje na pracovištích odpovídajícího zaměření. Její obsah vychází z cílů a výsledků vzdělávání.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu
Pedagogika je základním odborným předmětem, který vybaví žáky odbornými vědomostmi a dovednostmi nezbytnými pro budoucí profesi předškolního pedagoga a pedagoga mimoškolního vzdělávání. Předmět si klade za cíl podporovat samostatné pedagogické myšlení, které proniká do základních vztahů pedagogického procesu. Postihuje souvislosti, je s to kriticky analyzovat a hodnotit jednotlivé didaktické koncepce, odlišovat podnětné prvky od módnosti v aktuálních diskuzích. Tím vším se rozšiřuje základ, na němž učitel činí svá didaktická rozhodnutí.

Charakteristika obsahu učiva
Učivo zahrnuje základní terminologii užívanou v pedagogice a orientaci v základních a hraničních pedagogických disciplínách se zaměřením na osobnost dítěte předškolního a mladšího školního věku. Důraz je kladen na rozvoj profesních dovedností, kterému předchází formování sebepojetí, vycházející ze sebepoznání a sebereflexe.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí
Výuka směřuje k tomu, aby žáci:
- dovedli pracovat s odbornou pedagogickou literaturou a využívali vhodné informační zdroje,
- dokázali aplikovat své vědomosti a dovednosti v praxi,
- dokázali získané informace propojovat a pracovat s nimi,
- získali dovednost sebereflexe a sebehodnocení,
- byli schopni pracovat samostatně i v týmu,
- ovládli základní vědomosti a dovednosti potřebné k projektování výchovně vzdělávací práce, uměli ho zpracovat, realizovat a vyhodnotit,
- objektivně vyhodnotili projevy a výkony svěřených jedinců,
- znali základy zdravého životního stylu a dokázali jít vlastním příkladem,

Strategie výuky
Základní metodou při osvojování poznatků bude výklad s využitím moderních IT metod a práce s odbornými prameny formou prezentace žáků za využití IT s důrazem na komunikativní dovednosti.

Mezipředmětové vztahy
Předmět Pedagogika úzce navazuje na předměty Psychologie, Praxe, Literární a jazykové praktikum, Biologie a ekologie, estetickovýchovné předměty (Výtvarná výchova s metodikou, Hudební výchova s metodikou, Dramatická výchova s metodikou, Tělesná výchova s metodikou).

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků
Při hodnocení klademe důraz na :
- dovednost práce s textem a prameny,
- schopnost aplikovat vědomosti v praxi,
- dovednost samostatně formulovat myšlenky,
- schopnost propojovat informace v celek a umět je obhájit např. v diskuzi,
- schopnost sebehodnocení, sebereflexe, autoevaluace.

Evaluace získaných vědomostí bude probíhat formou testů, písemných prací a ústním zkoušením. Dovednosti a kompetence žák též prokáže při prezentacích pomocí IT.

Učebnice - zdroj:
Pedagogika pro učitele
autor: Vališová Alena, Kasíková Hana
anotace:
Základní učební text Pedagogika pro učitele je nepostradatelný pro všechny studenty pedagogických oborů na pedagogických, filozofických, přírodovědeckých fakultách a na ČVUT v jejich praktické vzdělávací činnosti s důrazem na současné pedagogické ideje, trendy i vědění. Bude jim napomáhat být reflektujícími praktiky, jakmile vstoupí do vyučovacího procesu. Kniha reaguje na aktuální potřeby i dílčí podněty, které se projevují v profesní přípravě učitele – ať již na fakultách, nebo v přímé školské praxi. Druhé vydání bylo rozšířeno a aktualizováno, doplněno o nová témata, která přináší doba, jako je například spolupráce rodiny a školy, etická a multikulturní výchova apod. Tým autorů koncipoval tento text jako výkladový – jako základ pro další studium, práci v seminářích, případně pro vzdělávání ve školních kolektivech

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Člověk a svět práce

Psychologie

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh připravuje žáky na projektování a realizaci základních druhů pedagogické činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání. Má výrazný teoreticko-praktický charakter s těsnou vazbou na obsahový okruh Pedagogicko-psychologické vzdělávání, neboť učí propojovat jeho učivo se specifickými činnostmi. Obsahový okruh rozvíjí také osobnost žáků, jejich kreativitu, dovednost řešit problémy, pracovat samostatně i v týmu, respektovat osobnost, potřeby a názory druhých lidí. V oblasti výtvarného, hudebního a dramatického vzdělávání rozvíjí kompetence, které žáci získali na základní škole a učí je aplikovat je v pedagogické činnosti s dětmi.

Ve výuce se funkčně využívá také vybrané učivo z dalších vzdělávacích oblastí RVP (např. z jazykového a estetického vzdělávání, vzdělávání pro zdraví, biologického a ekologického vzdělávání, vzdělávání v ICT) i průřezová témata. Příprava žáků na práci s dětmi školního věku a podporu jejich zájmů by měla zohledňovat obsah vzdělávání na základní škole vymezený RVP pro základní vzdělávání.

Vymezené pedagogické činnosti a výsledky vzdělávání jsou v RVP popsány zpravidla obecně, diferenciace s ohledem na věk a možnosti dětí i oblasti pedagogické činnosti (předškolní nebo zájmové vzdělávání) se uskutečňuje ve výuce. V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby ve svém pedagogickém působení žáci rozvíjeli všestranně osobnost dítěte, respektovali jeho individualitu, podporovali jeho samostatnost, tvořivost a kladné sebepojetí a pomáhali utvářet jeho otevřený vztah k okolnímu světu.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu
Psychologie je základním odborným předmětem, na kterém je postavena odbornost budoucího pedagoga předškolního a mimoškolního vzdělávání. Předmět absolventa vybaví základními vědomostmi a dovednostmi potřebnými ke kvalifikované a odborně erudované edukaci s dětmi uvedených věkových období.

Charakteristika obsahu učiva
Učivo zahrnuje základní psychologickou terminologii a celou šíři poznatků oboru, se zaměřením na osobnost dítěte předškolního a mladšího školního věku, komunikaci jak s dětmi, tak i s rodiči, diagnostiku a poznávání osobnosti dítěte a edukaci dětí vyžadující specifickou péči. Při koncipování tohoto předmětu jsme vycházeli z oblasti pedagogického a psychologického vzdělávání a předpokládáme úzké propojení s předmětem pedagogika a pedagogická praxe. Tam, kde je to možné, budou poznatky předkládány společně, bez jejich oddělování na pedagogické či psychologické, aby se zabránilo duplicitám ve výkladu. Zároveň by výsledné znalosti žáků měly tvořit ucelený a smysluplný základ pro jejich další práci s dětmi uvedené věkové skupiny. Velký důraz se klade na formativní stránku předmětu, kde budou žáci formovat své sebepojetí na základě sebepoznání a sebereflexe a osvojí si vhodné sociálně komunikativní kompetence pro svou profesi.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí
Výuka psychologie směřuje k tomu, aby žáci:
- měli přiměřené sebepojetí, byli schopni sebereflexe a sebehodnocení
- chápali principy fungování demokratické společnosti, jednali v souladu se základními lidskými právy a svobodami, hledali hranice mezi svobodou osobní a společenskou
- byli schopni taktního jednání s lidmi a dodržovali základní společenskou etiketu
- znali zásady zdravého životního stylu a měli osvojené dovednosti a návyky péče vlastní zdraví
- znali etiku výchovně vzdělávací práce a profese pedagoga a snažili se o její dodržování
- byli schopni pracovat samostatně i v týmu, spolupracovat s dalšími pracovníky výchovně vzdělávacího zařízení
- znali metody a techniky sebepoznání, seberegulace, sebevýchovy, zvládání stresů a rizik povolání
- měli odpovědný vztah ke kulturním a estetickým hodnotám, znali a chápali umělecké a společenské funkce všech druhů umění, uplatňovali kulturně estetická hlediska v osobním životě i profesi
- měli pozitivní vztah k jiným kulturám, jejich názorům a přesvědčením, pochopili rozdíly mezi hodnotovými systémy různých náboženství a etnických skupin a respektovali je
- byli schopni kultivovaně a taktně jednat s lidmi, s přiměřenou empatií, autenticitou a kongruencí ve svém projevu a chování; důvěřovali jim a měli přirozený zájem o druhé
- cítili potřebu celoživotního sebepoznání, sebevzdělávání a sebevýchovy; doplňovali a rozvíjeli své odborné vzdělání s ohledem na měnící se podmínky praxe
- byli tolerantní vůči hodnotám, názorům a jednání druhých a respektovali jejich soukromí; byli schopni vystoupit proti antisociálnímu jednání, podporovali různorodost a soudržnost ve společnosti, projevovali dítěti i rodině úctu a emocionální podporu
- odlišovali profesní a osobní život – nepřenášeli profesní konflikty do osobního života a naopak
- získali sociální kompetence, zejména pak schopnosti komunikační – uměli naslouchat, správně pochopit sdělovaný obsah a říci vlastní stanovisko, schopnosti řešit konflikty, vyhledávat společná stanoviska a dosahovat kompromisu vyjednáváním, schopnosti získávat důvěru a ovlivňovat chování lidí ve svém okolí
- respektovali práva dítěte – dbali na to, aby jejich chování bylo v souladu s Listinou lidských práv a svobod, Úmluvou o právech dítěte, Ústavou ČR a dalšími závaznými legislativními normami.

Strategie výuky
Základní metodou při osvojování poznatků bude výklad učitele, práce s verbálním textem a odbornými prameny. Ve vyučovacích hodinách budou žáci vedeni k metodám sebepoznání, nácviku komunikativních a sociálních dovedností formou aktivních sebezkušenostních aktivit, s využitím řízené diskuze. V úzké spolupráci s předmětem Pedagogika a Praxe.

Mezipředmětové vztahy

Předmět Psychologie bude úzce navazovat na předměty Pedagogika, Praxe a dále i na esteticko-výchovné předměty (Hudební, Výtvarná, Dramatická výchova s metodikou, Tělesná výchova s metodikou, hra na hudební nástroj), Biologie dítěte, Výchova ke zdraví a i na všeobecně vzdělávací předměty (Občanská nauka a Český jazyk a literatura).

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků
Při hodnocení klademe důraz na:
- schopnost používat naučená fakta k vysvětlení vzdělávacích aktivit, které žáci realizují při přímé práci s dětmi
- dovednost práce s textem a prameny
- schopnost aplikovat vědomosti a dovednosti v diskuzi, v přímé edukační práci s dětmi a při sebereflexivních činnostech
- schopnost zaujmout vlastní stanovisko k naučené látce, vidět souvislosti a kultivovaně je vyjadřovat
- schopnost aplikovat získané vědomosti při řešení problémů praxe
- schopnost přiměřeného sebehodnocení, sebereflexe, autoevaluace a na jejich kompetentní vyjádření
Při evaluaci výsledků vzdělávání budou prověřovány získané vědomosti a znalosti formou testů, písemných prací a ústním zkoušením. Získané dovednosti a kompetence budou potom žáci uplatňovat při diskuzích, projektech a prezentacích.

Učebnice - zdroj:
Psychologie pro učitele
autor: Čáp Jan a Mareš Jiří
notace:
Podstatně rozšířené a přepracované vydání klasické učebnice pro posluchače pedagogických oborů.Představuje syntézu základních poznatků s nejnovějšími výzkumy psychologických základů vzdělávání a výchovy. První oddíl knihy shrnuje partie obecné a vývojové psychologie a psychologie osobnosti, které jsou pro pedagogickou praxi nejdůležitější. Druhá část představuje u nás ojedinělé shrnutí psychologických východisek výchovy, znalostí o stylech výchovy i o možnostech převýchovy a sebevýchovy. Zcela nově a na vysoké úrovni zpracovává třetí část u nás dosud málo známá témata z oblasti školní psychologie - psychodidaktické strukturování učiva, žákovská pojetí učiva a jejich ovlivňování, učení z textu a obrazového materiálu, klima školy a třídy aj.

případně: Základy psychologie, Marie Vágnerová

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Člověk a svět práce

Didaktika

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga.

Přispívá také ke kultivaci osobnosti žáků, vytvoření jejich pedagogického myšlení a postojů, k ovlivňování a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Žáci se naučí projektovat a realizovat činnosti v předškolním a zájmovém vzdělávání a hodnotit jejich výsledky.

Obsahový okruh úzce navazuje na vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (např. etika, právo), Vzdělávání pro zdraví a Přírodovědné vzdělávání (Biologické a ekologické vzdělávání). Poznatky a dovednosti z těchto oblastí se aplikují v pedagogické přípravě žáků.

Stanovené výsledky vzdělávání jsou popsány bez ohledu na věkové zvláštnosti dětí, nebo oblast pedagogické činnosti (předškolní nebo zájmové vzdělávání), diferenciace se uskutečňuje ve výuce.

V oblasti postojů vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci měli pozitivní vztah k dětem a pedagogické práci, jednali odpovědně a eticky a byli ochotni celoživotně pracovat na svém profesním rozvoji.

Součástí vzdělávacího programu je odborná praxe, která se realizuje na pracovištích odpovídajícího zaměření. Její obsah vychází z cílů a výsledků vzdělávání.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu
Didaktika je základním odborným předmětem, který vybaví žáky odbornými vědomostmi a dovednostmi nezbytnými pro budoucí profesi předškolního pedagoga a pedagoga mimoškolního vzdělávání. Působí jako odrazový můstek pro jednotlivé metodiky - výtvarná, hudební, dramatická, pracovní a telesná výchova.

Charakteristika obsahu učiva
Učivo zahrnuje základní terminologii užívanou v didaktice a orientaci v základních a hraničních pedagogických disciplínách se zaměřením na osobnost dítěte předškolního a mladšího školního věku. Důraz je kladen na rozvoj profesních dovedností, kterému předchází formování sebepojetí, vycházející ze sebepoznání a sebereflexe.

Mezipředmětové vztahy
Předmět Didaktika úzce navazuje na předměty Pedagogika, Praxe, vytváří základnu pro estetickovýchovné předměty (Výtvarná výchova s metodikou, Hudební výchova s metodikou, Dramatická výchova s metodikou, Tělesná výchova s metodikou).

Evaluace získaných vědomostí bude probíhat formou testů, písemných prací a ústním zkoušením. Dovednosti a kompetence žák též prokáže při prezentacích pomocí IT.

Učebnice - zdroj:
Obecná didaktika
autor: Skalková Jarmila
anotace:
Učebnice obecné didaktiky představuje myšlenkový systém, který vás uvede do vymezené vědní oblasti. Logické utřídění látky a vhled do soustavy jejího výkladu poskytuje studujícím teoretické poznání. Právě to umožňuje klást si otázky, problematizovat a vidět nové problémy, hledat jejich řešení, uvědomovat si smysl jednání v širších souvislostech. Publikace si klade za cíl podporovat samostatné pedagogické myšlení, které proniká do základních vztahů pedagogického procesu. Postihuje souvislosti, je s to kriticky analyzovat a hodnotit jednotlivé didaktické koncepce, odlišovat podnětné prvky od módnosti v aktuálních diskuzích. Tím vším se rozšiřuje základ, na němž učitel činí svá didaktická rozhodnutí. Knížka je určena především studentům učitelství, ale také začínajícím učitelům a všem ostatním, kteří mají zájem promýšlet si hlouběji dosavadní zkušenosti.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Člověk a svět práce

Výtvarná výchova s metodikou

Charakteristika předmětu

Obsah předmětu Výtvarná výchova s metodikou je naplňován oblastí vlastní výtvarné výchovy (2. a 3. ročník) a obalstí pracovní výchovy (4. ročník), obojí s doplněním vlastní metodiky. Na tento předmět navazuje ve 4. ročníku předmět Výtvarná výchova - specializace.

Pojetí vyučovacího předmětu Výtvarná výchova s metodikou:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Předmět Výtvarná výchova s metodikou má za cíl naučit žáky samostatnému odbornému pohledu na celkovou oblast hmotné kultury. Má rozvíjet nejen samostatné výtvarné schopnosti, ale i se orientovat a umět vyhodnocovat a porovnávat umělecká díla v různých epochách včetně současnosti. Výuka Výtvarné výchovy s metodikou navazuje na znalosti žáků v jiných předmětech.

Charakteristika obsahu učiva:
Obsah předmětu Výtvarná výchova s metodikou – teoretická část pro denní studium se dělí na části – dějiny umění, výtvarné technologie, metodika výtvarné výchovy v předškolních a mimoškolních zařízeních a tvůrčí práce.
1) V dějinách umění se studenti seznamují s vývojem uměleckého projevu (malířství, sochařství, architektura a užité umění) od pravěku po dnešek. Výuka je pojata tak, aby se neučila samoúčelně data a jména, ale především jak způsob života, myšlení a technický pokrok ovlivňuje uměleckou tvorbu.
2) Metodika pomáhá žákům najít vhodné způsoby přístupu k dětem při výtvarných činnostech, tak i praktické ukázky. Učí se také jak přiblížit umělecká díla formou přiměřenou dětem předškolního věku.
3) Při tvůrčí práci je důraz kladen zejména na svobodnou aktivní tvořivost. Tvůrčí práce je částečně zaměřena na realistické zobrazování. Hlavní důraz je však kladen na rozvíjení vlastní fantazie a nápadů, a to jak plošně, tak prostorově. Tvůrčí práce využívá znalostí výtvarných technologií.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Cílem výtvarné výchovy je rozvíjet a zkvalitňovat představu a zájem o výtvarnou výchovu. Učitel u žáka rozvíjí cit, tvořivost, smysl pro krásu.
Učitel vede žáky k tomu, aby:
- získali přehled o historických a současných výtvarných tendencích, názorech a projevech,
- uměli nalézat specifičnost nebo podobnost jednotlivých druhů umění,
- chápali význam výtvarného díla a výtvarného umění v historických souvislostech,
- se naučili formulovat vlastní názory na výtvarné umění,
- si uvědomili specifika výtvarné výchovy v předškolních a mimoškolních zařízeních, znali různé výtvarné techniky, materiály a postupy a vhodnost jejich použití při práci s dětmi.

Strategie výuky:
V předmětu Výtvarná výchova s metodikou vyučující:
- předkládá žákům škálu výtvarné problematiky,
- vzbuzuje u žáků zájem o studium předmětu,
- kromě všeobecného výkladu klade důraz na individuální potřeby žáků,
- navrhuje žákům vhodnou literaturu k samostudiu,
- informuje žáky, kde se mohou seznámit s uměleckými díly či objekty právě probíraného tématu (výstavy, galerie, architektonické památky).
Metoda výuky je založena na názorných ukázkách výtvarných technik a v dějinách umění vždy slovní výklad je doplněn obrazovým souborem. Metodika je vyučována teoretickým výkladem s praktickými příklady.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Výtvarná výchova s metodikou – teoretická část využívá znalostí zejména z těchto předmětů: Psychologie, Dějepis (odrazy dějinných událostí v umění), Základy společenských věd (reakce na současné společenské dění v tématech výtvarných prací), Matematika (perspektiva, zlatý řez, geometrická abstrakce), Hudební výchova s metodikou (provázanost se styly a směry výtvarného umění).

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Základem pro stanovení známky na vysvědčení z předmětu Výtvarné výchovy s metodikou je vážený aritmetický průměr vypočtený ze známek ze všech písemných testů, referátů, práce v hodině (teoretická část) a výtvarných prací (praktická část) v průběhu pololetí.
Kritéria hodnocení výtvarných prací:
- umělecká úroveň,
- vlastní myšlenka,
- splnění zadaného tématu,
- obhajoba práce.

Pojetí vyučovacího předmětu Pracovní výchova s metodikou:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Cílem předmětu Praktikum pracovní výchovy je připravit žáky na projektování a realizaci pracovních činností v předškolním a mimoškolním vzdělávání. Zároveň rozvíjí osobnost žáka, jeho vztah k práci, jeho manuální zručnost a tvořivost.

Charakteristika obsahu učiva:
Obsah učiva tvoří převážně vybrané pracovní činnosti, techniky a postupy pro zhotovování výrobků, dále i metodické a organizační dovednosti vhodné pro aktivizaci dětí předškolního a školního věku.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí:
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
- ovládali základní manuální dovednosti a pracovní návyky vhodné k pracovní činnosti přiměřené věku dětí a využívali vlastních dispozic
- rozvíjeli u dětí pozitivní vztah k manuální práci
- osvojili si různé techniky a pracovní postupy
- dokázali zhotovit jednoduchý výrobek, navrhnout vhodnou činnost a program adekvátní věku a schopnostem dětí
- dokázali využít metodické dovednosti pro realizaci pracovních činností a aktivizaci dětí
- chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o své zdraví i zdraví svěřených dětí

Strategie výuky:
Základní metodou výuky jsou praktické činnosti podpořené teoretickými znalostmi. Důraz je kladen na činnostní přístup ve vyučování a na rozvíjení metodických dovedností a kreativity žáků. Žáci jsou vedeni k vytváření zásobníku (portfolia) výrobků, činností, pracovních technik a postupů.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Praktikum pracovní výchovy úzce navazuje na poznatky získané v Pedagogice, Didaktice a Výtvarné výchově s metodikou.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Při hodnocení klademe důraz na:
- aktivní účast v hodinách
- dovednost pracovat samostatně podle návodů a metodických postupů
- vytvoření zásobníku výrobků s přesným metodickým postupem k daným činnostem.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výtvarná tvorba

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Hudební výchova s metodikou

Charakteristika předmětu

Obsah předmětu Hudební výchova s metodikou je naplňován oblastí vlastní hudební výchovy a oblastí hry na hudební nástroj, s doplněním vlastní metodiky. Na tento předmět navazuje ve 4. ročníku předmět Hudební výchova - specializace.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vzbudit zájem o hudbu, rozvíjet kreativitu a estetické vnímání, kultivovat emoční prožívání žáků. Rozvíjet schopnosti a dovednosti žáka v praktických hudebních činnostech. Vybavit žáka základními didaktickými a metodickými vědomosti, aby dokázal uplatňovat různé formy hudebních činností adekvátně věku dětí. Rozvíjet obecné kulturní povědomí žáka a naučit ho orientovat se v historii a současnosti hudební kultury.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo se skládá z těchto částí:
- Hudební nauka a rytmika.
- Metodika hudebních činností.
- Dějiny hudby.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- chápali hudbu jako specifickou formu komunikace
- aktivně a tvořivě přistupovali k hudebním činnostem, dokázali aplikovat získané vědomosti a dovednosti v pedagogické praxi a podporovat esteticko-emocionální rozvoj dětí
- získali přehled o hudební kultuře a měli vytvořen pozitivní vztah k hodnotám místní, národní, evropské i světové kultury
Žáci budou vedeni k:
- estetickému vnímání hudby
- uvědomování si významu hudby a hudebního prožitku pro život člověka z hlediska zdravého duševního vývoje
- schopnosti ovládat různé formy hudebních činností a jejich prostřednictvím systematicky rozvíjet dispozice dětí
- schopnosti volit vhodné metody při práci s dětmi, respektovat věk, individuální zvláštnosti a potřeby dětí
- uznávání tradic a chápání minulosti i současnosti české, evropské i světové hudební kultury
- sebereflexi a schopnosti celoživotního profesního rozvoje

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
- metoda výkladu, řízeného rozhovoru, diskuse
- metoda názorně-demonstrační
- metoda aktivizující
- metoda praktická a prožitkové aktivity

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Hudební výchova s metodikou úzce souvisí s předměty Pedagogika, Psychologie, Hra na hudební nástroj a s předmětem Pedagogická praxe.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Znalosti a dovednosti žáků budou hodnoceny formou písemného testu, referátu, prezentace a praktického výstupu. Také bude hodnocena aktivita v hodinách.
Obsahem hodnocení bude míra porozumění hudebně teoretickým poznatkům, porozumění hudebně vyjadřovacím prostředkům hudby jednotlivých slohových období, úroveň hudebních schopností žáka a schopnost aplikovat hudebně teoretické znalosti v praktických činnostech.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Dramatická výchova s metodikou

Charakteristika předmětu

Obsah předmětu Dramatická výchova s metodikou je naplňován oblastí vlastní dramatické výchovy, hry na hudební nástroj a související hudební výchovy s doplněním vlastní metodiky. Na tento předmět navazuje ve 4. ročníku předmět Hudební výchova - specializace.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Dramatická výchova s metodikou je pedagogická disciplína, která využívá postupů divadelního umění. Pracuje s mezilidskými vztahy, se situacemi. Uplatňuje se v ní učení prožitkem s vlastní zkušeností při jednání a hře.

Charakteristika obsahu učiva:
Dramatická výchova je učení o životě a situacích v něm. Součástí je proces tvorby jevištního tvaru a metodické zvládnutí postupů při práci s dětmi. Dramatický obor vede k porozumění dramatickému umění ve všech jeho tradičních i současných formách.Vede k uvědomělému ovládání všech výrazových prostředků dramatického umění.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- chápali význam dramatické výchovy pro rozvoj osobnosti, sociálního cítění a estetického vnímání
- získali přehled o dramatickém umění a jeho druzích- divadlu, filmu, televizi a rozhlasu
- získali dovednosti v užívání základních dramatických výrazových prostředků
- využívali jednání v herní situaci jako prostředek k získávání zkušeností
- angažovali se při tvorbě inscenace podle svých schopností a zájmů
- rozvíjeli ve svém pedagogickém působení všestranně osobnost dítěte, respektovali jeho individualitu, podporovali jeho samostatnost, tvořivost a kladné sebepojetí.

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
- metody primárně naplňované činností učitele = metody řízení žákova učení: instrukce, akce, reflexe, učitel v roli, boční vedení
- metody naplňované primárně činností žáka: plná hra, pantomimicko-pohybové hry, verbálně zvukové, graficko-písemné, materiálově věcné a inscenační

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Dramatická výchova s metodikou navazuje na výuku Pedagogiky, Psychologie, Pedagogické praxe. Využívá poznatků z Českého jazyka a literatury, vychází z Literárního a jazykového praktika a souvisí s Hudební a Výtvarnou výchovou s metodikou.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Bude se hodnotit:
- hloubka a porozumění poznatků (forma písemného testu)
- dovednosti ve využívání dramaticko-výchovných metod (samostatné a skupinové výstupy)
- schopnost aplikovat poznatky a dovednosti v tvořivých inscenačních a výukových projektech (verbálně zvuková, dramatická inscenační práce)

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Hra na hudební nástroj

Charakteristika předmětu

Obsahový okruh poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga v mateřské škole, kde jedním z mativačních prostředků působících na děti je právě hudba a zpěv.

Přispívá také ke kultivaci projevu osobnosti žáků, vytvoření jejich projevu a postojů, k ovlivňování a rozvíjení jejich klíčových kompetencí. Žáci se naučí ovládat základní hudební nástroje a potřebnou teorii.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vzbudit zájem žáka o nástrojovou hru jako prostředek hudebního vyjadřování. Rozvíjet melodickou, rytmickou a harmonickou představivost. Vytvářet základní instrumentální dovednosti a návyky.

Charakteristika obsahu učiva:
Výuka probíhá individuální formou a zahrnuje hru na klavír, flétnu, popř. kytaru. Jelikož žáci vstupují do prvního ročníku s různými zkušenosti instrumentálních dovedností a s různými předpoklady, je jim umožněno od 2. ročníku další studium hry na zobcovou flétnu a kytaru, přičemž si v posledním 4. ročníku nástroj volí. Hra na klavír je ovšem povinná k maturitě jako nástroj základní, k němu si budoucí maturanti zvolí nástroj druhý. Náplní předmětu je rozvíjet instrumentální dovednosti na základě praktických činností tak, aby byly propojeny s metodikou výuky v předškolních a mimoškolních zařízeních. Podstatnou součástí je formování estetického názoru a vlastního přístupu k interpretaci hudebního materiálu s aspekty dobových zvyklostí. Vývoj žáka a je mapován přehrávkami na konci každého pololetí. Výuka hry na nástroj se realizuje v učebnách vybavených pianinem, popř. klavinovou, flétny a kytary a notový materiál mají žáci vlastní. Vpředmětu Hra na hudební nástroj by žáci měli zvládnout základy hry na klavír, zobcovou flétnu, keyboard a kytaru. V 1. ročníku probíhá výuka hry na klavír, ve 2. ročníku jsou zařazeny kromě hry na klavír i základy hry na keyboard a zobcovou flétnu. Ve 3. ročníku žáci pokračují ve hře na klavír a je přidána hra na kytaru, ve 4. ročníku převládá hra na klavír s občasným zařazením ostatních zvolených nástrojů. Ty si žák případně zdokonaluje ve 4. ročníku ve zvolené specializaci: Hudební/Výtvarná výchova - specializace
Obsahové zaměření:
- Durové stupnice s křížky: Cdur – Edur, kombinovaný pohyb
- Durové stupnice s béčky: Fdur protipohyb
- Mollové stupnice s křížky: amoll – emoll, protipohyb
- Dudácká kvinta: tónika, dominanta, subdominanta
- Harmonický doprovod: tónika, dominanta, subdominanta, dominantní septakord, 2 mollový akord, 6 mollový akord
- Rozklad: tónika, dominanta, subdominanta, dominantní septakord, 2 mollový akord, mollový akord
- Předehra, dohra

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- získali kladný vztah ke hře na hudební nástroj
- dokázali interpretovat skladby a písně různých stylů a žánrů, vnímat jejich charakter avyjádřit jej elementárními výrazovými prostředky
- dokázali využívat hudební nástroj při hudebních činnostech s dětmi
Žáci budou vedeni k:
- estetickému vnímání hrané skladby nebo písně
- propojování získaných technických a výrazových dovedností při interpretaci skladeb a písní
- samostatnosti při nácviku skladeb a písní a při vytváření doprovodů k písním
- sledování a hodnocení pokroku při dosahování cílů učení
- sebereflexi a schopnosti celoživotního profesního vývoje ve hře na hudební nástroj
- uvědomění si významu hudby a hudebního prožitku pro život člověka z hlediska zdravého duševního rozvoje

Strategie výuky:
Základní metodou je individuální nebo skupinová praktická výuka. Dále je využívána metoda názorně demonstrační, motivační a prožitkové aktivity.

Mezipředmětové vztahy:
Předmět Hra na hudební nástroj úzce souvisí s předmětem Hudební výchova s metodikou a s předmětem Pedagogická praxe.

Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků:
Žáci absolvují na konci každého ročníku závěrečnou zkoušku před komisí, kde zahrají skladbu a písně odpovídající technické náročnosti stanovené učebním plánem pro příslušný ročník. Kritériem hodnocení bude technické zvládnutí skladby a písní a schopnost vyjádřit jejich charakter elementárními vyjadřovacími prostředky.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Biologie dítěte

Charakteristika předmětu

Výuka předmětu biologie dítěte k hlubšímu a komplexnímu pochopení stavby těla, smyslových orgánů, látkové výměny - potencionálních zdrojů onemocnění a jejich příznaků.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vyučovací předmět Biologie dítěte významně přispívá ke kultivaci člověka, připraví žáky na poznání a identifikaci možných problémů souvisejících s vychovávání a vzdělávání žáků předškolního věku.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo pro předmět bylo vybráno aby doplnilo poznatky z oblasti odborných předmětů Pedagogiky a Psychologie RVP Předškolní a mimoškolní pedagogika. Je to učení zaměřené na biologii člověka - stavbu jeho těla, funkci jednotlivých orgánů se zaměřením na možné příčiny onemocnění.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- chápali význam odborné výchovy pro komplexní diagnostiku chování a rozvoj osobnosti
- získali přehled o biologické stavbě těla, funkcí jednotlivých orgánů
- chápali vývoj jedince od miminka až po dospělost
- uměli diagnostikovat možné projevy onemocnění a chování
- získali základ pro preventivní opatření

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
Těžiště výuky tvoří praktické poznání anatomie člověka s možnými projevy. Při řízení vyučování jsou voleny metody interaktivního třídního managamentu: výklad, řízený rozhovor, diskuze, boční vedení, učitel v roli. Výuka vyžaduje zapojení multimediálních prvků podpory.

Učebnice - zdroj:
Biologie člověka pro učitele
autor: Nykodýmová Eva a Machová Jitka
notace:
Autorka se postupně věnuje základům anatomie a fyziologie člověka, základům lidské genetiky, ontogenetickému vývoji a charakterizuje jednotlivá věková období. V závěru se autorka věnuje i otázkám zdraví člověka a rozebírá rozhodující faktory, které ovlivňují životní styl a životní prostředí.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Literární a jazykové praktikum

Charakteristika předmětu

Předmět literární a jazykové praktikum poskytuje žákům odborné vědomosti a dovednosti potřebné pro budoucí práci pedagoga. Přispívá ke kultivaci projevu žáků, komunikční strategii a literární výchově. Zabývá se verbálním projevem a vztahem ke krásné literatuře - přednesu.

Pojetí vyučovacího předmětu:

Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu:
Vyučovací předmět Literární a jazykové praktikum významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky k přirozenému a výrazovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života.

Charakteristika obsahu učiva:
Učivo pro předmět bylo vybráno z oblasti Estetické vzdělávání RVP Předškolní a mimoškolní pedagogika. Je to učení zaměřené na rétoriku, ortoepii, hlasovou a mluvní výchovu a na metodiku práce s literaturou pro děti a mládež.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí:
Vzdělání směřuje k tomu, aby žáci:
- chápali význam estetické výchovy pro rozvoj osobnosti
- získali přehled o kulturním dění
- prohloubili jazykové znalosti a dovednosti a kultivovali jazykový projev
- získali dovednosti ve čtenářství, rozboru a interpretaci uměleckého díla
- získali dovednosti v metodách a postupech práce s literaturou pro děti a mládež

Strategie výuky:
Základními metodami jsou:
Těžiště výuky tvoří praktické činnosti v oblastech jazykové, hlasové, literární a dramatické. Při řízení vyučování jsou voleny metody interaktivního třídního managamentu: výklad, řízený rozhovor, diskuze, boční vedení, učitel v roli. Při probírání učiva jsou voleny metody plné hry, pantomimicko-pohybové, verbálně zvukové, graficko-písemné.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Člověk a svět práce

Praxe

Charakteristika předmětu

Obsahové a organizační vymezení předmětu:
Předmět praxe je součástí vzdělávací oblasti Odborné vzdělávání. Zahrnuje oblast Pedagogicko-psychologického vzdělávání a Didaktiku pedagogických činností.
Praxe - je realizována školní praxí a praxí odbornou. Školní praxe je zařazena do 1. až 4. ročníku s tím, že náplň je směrována na školskou legislativu a administrativu projektování, včetně pedagogických výstupu s vlastní přípravou – je realizována ve škole a je zakonponována v rozvrhu třídy. Externí odborná praxe probíhá na půdě partnerských organizací - konkrétních mateřských škol, školních družin a domů dětí a mládeže. Je organizována jako souvislá týdenní, v 1. ročníku zahnuje pouze nasléchy ve školských zařízení, ve 2. ročníku 2 týdny, ve 3. ročníku 5 týdnů. Ve 4. ročníku se jedná o průběžnou pedagogickou praxi v délce trvání 3 týdnů.
Praxe rovněž integruje tematické okruhy průřezových témat Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie.
Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (pedagogika, psychologie, didaktika, biologie, dějepis, základy společenských věd, hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova, osobnostní a dramatická výchova, hra na hudební nástroj).
Součástí výuky jsou i exkurze do předškolních a mimoškolních zařízení a speciálních zařízení.
Cílem předmětu Pedagogická praxe je získání takových vědomostí a dovedností, které odpovídají vzdělávacímu obsahu a jsou v plném souladu s výstupy pro jednotlivá témata oboru Pedagogicko-psychologické vzdělávání a Didaktika pedagogických činností. Jde o spojení teorie s praxí ve vazbě na jednotlivé předškolní, školní a mimoškolní organizace zabývající se výchovou a vzděláváním dětí a mládeže.

Žák je veden k tomu, aby zejména:
− připravoval a realizoval samostatně i v týmu projekty výchovně vzdělávací práce pro skupiny dětí a prováděl jejich evaluaci;
− zohledňoval při přípravě a realizaci projektů výchovně vzdělávací práce individuální zvláštnosti a subjektivní potřeby svěřených dětí, stejně jako objektivní podmínky, ve kterých bude výchovně vzdělávací činnost realizována;
− používal vzdělávací strategie v souladu se stanovenými cíli a podmínkami pedagogické práce;
− chápal a systematicky rozvíjel vrozené i získané dispozice dětí, specificky se zaměřoval na rozvoj jejich klíčových kompetencí;
− vedl děti ke zdravému způsobu života a umožňoval dětem co nejvíce pohybu ve zdravém přírodním prostředí;
− rozvíjel u dětí pozitivní sociální vztahy, jejich hodnotovou orientaci a vedl je k prosociálnímu jednání;
− vytvářel pro děti bezpečné, důvěryhodné a podnětné prostředí, podporující výchovně vzdělávací práci, zahrnující i rozvoj vzdělávacích potencialit každého jednotlivce;
− sledoval a vyhodnocoval pravidelně a zodpovědně změny ve vývoji svěřených dětí a dokázal na ně odpovídajícím způsobem reagovat;
− dokázal řídit učební/zájmovou činnost, analyzovat pedagogické problémy, navrhovat, zdůvodňovat a argumentovat jejich řešení;
− ovládal základní činnosti (např. hudební, výtvarné, dramatické aj.) přiměřené věku dětí a využíval vlastních dispozic v těchto oblastech;
− byl schopni sebereflexe a celoživotního profesního rozvoje;
− zvládal techniky komunikace s rodiči nebo institucemi;
− sledoval průběžně vývoj pedagogické teorie a změny ve vzdělávací politice včetně legislativních změn.

Výchovné a vzdělávací strategie:
− Učitel vede žáky k používání vhodné literatury a internetu – kompetence k učení, kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.
− Učitel vede žáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní.
− Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence občanské.
− Učitel rozvíjí a prohlubuje pojetí pedagogické práce, klade důraz na zvládání techniky komunikace s rodiči a institucemi – kompetence komunikativní.
− Učitel rozvíjí a prohlubuje schopnost sebereflexe – kompetence personální a sociální.
− Učitel vede žáky k tomu, aby chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své, svěřených dětí a spolupracovníků a osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti – kompetence odborné.enosti.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Občan v demokratické společnosti

Člověk a svět práce

Člověk a životní prostředí

Výtvarná výchova - specializace

Charakteristika předmětu

Jedná se o volitelný předmět, předmět specializační.

Charakteristika vyučovacího předmětu:

Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
Předmět je zaměřen na přípravu k maturitní zkoušce z výtvarné výchovy. Prohlubuje učivo Výtvarné výchovy s metodikou. Vlastní výtvarná tvorba je zaměřena na přípravu k praktické maturitní zkoušce.

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata:
– předmět rozvíjí průřezové téma Občan v demokratické společnosti (osobnost a její rozvoj, komunikace, řešení konfliktů, historický vývoj, masová média – rozvoj mediální gramotnosti s estetickým aspektem, tvorba mediálního sdělení), průřezové téma Člověk a životní prostředí (estetický rozměr vztahu k přírodě a životnímu prostředí člověka), průřezové téma Informační a komunikační technologie (práce s informacemi, počítačová technologie a její využití, tvorba prezentací)
– navazuje na předmět Výtvarná výuka s metodikou a využívá poznatky, které žák získá v ostatních předmětech.

Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu:
Výtvarná výchova - specializace je povinně volitelný vyučovací předmět ve 4. ročníku. Výuka probíhá formou dvouhodinového bloku jednou týdně. Výuka probíhá v odborné učebně výtvarné výchovy, případně v učebnách výpočetní techniky nebo mimo budovu školy (práce v plenéru, exkurze).

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků:
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání – skupinové vyučování, samostatná individuální práce a projekty.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Hudební výchova - specializace

Charakteristika předmětu

Jedná se o volitelný předmět, předmět specializační.

Charakteristika vyučovacího předmětu:

Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
Předmět je zaměřen na přípravu k maturitní zkoušce z hudební výchovy. Prohlubuje učivo předmětu Hudební výchova s metodikou. Vlastní hudební projev, připadně tvorba je zaměřena na přípravu k praktické maturitní zkoušce.

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata:
– předmět rozvíjí průřezové téma Občan v demokratické společnosti (osobnost a její rozvoj, komunikace, řešení konfliktů, historický vývoj, masová média – rozvoj mediální gramotnosti s estetickým aspektem, tvorba mediálního sdělení), průřezové téma Člověk a životní prostředí (estetický rozměr vztahu k přírodě a životnímu prostředí člověka), průřezové téma Informační a komunikační technologie (práce s informacemi, počítačová technologie a její využití, tvorba multimediálních prezentací)
– navazuje na předmět Hudební výchova s metodikou a využívá poznatky, které žák získá v ostatních předmětech.

Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu:
Hudební výchova - specializace je povinně volitelný vyučovací předmět ve 4. ročníku. Výuka probíhá formou dvouhodinového bloku jednou týdně. Výuka probíhá v odborné učebně hudební výchovy, případně mimo budovu školy (koncerty).

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků:
Předmět specializace hudební výchovy přináší hlubší pochopení uměleckého a estetického osvojování a vnímání světa. Výuka probíhá v kombinaci receptivních aktivit a kognitivních činností. Dochází při ní jak k rozvíjení vnímavosti jedince, individuálního cítění a prožitku uměleckého díla, tak k poznání zákonitostí hudební tvorby. Předmět prohlubuje zájem o kulturní hodnoty a tradice, přispívá rozvoji celkové hudebnosti a odbornosti žáka, směřuje k utváření jeho hudebního profilu a realizaci jeho osobních specifických zájmů.
Vzdělávání v oboru hudební výchova směřuje k porozumění hudby jako důležitého prostředku lidské komunikace. Žák získává aktivní formou orientaci v širokém spektru hudebních stylů a žánrů minulosti a současnosti, chápe a vnímá různorodé hudební kultury různých národů a národností.
Nedílnou součástí výchovných strategií, které se realizují v rámci předmětu, jsou i návštěvy přednášek, výstav, koncertů, divadelních představení či exkurzí s hudební tematikou. Formy a metody práce se podřizují charakteru učiva a cíli vzdělávaní – od frontální výuky, skupinové práce po samostatné individuální práce a prezentace.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti