Učební osnovy

1. ročník

Pedagogika

Obecná pedagogika

Výsledky vzdělávání						Učivo
Žák: pracuje s odbornou literaturou, pořizuje výpisky, anotaci, uvádí správně citace a bibliografické údaje orientuje se v odborné pedagogické terminologii, správně ji užívá a dovede ji objasnit objasní funkci výchovy a vzdělávání v osobním životě i v životě společnosti, vysvětlí význam celoživotního vzdělávání orientuje se v systému základních a aplikovaných pedagogických disciplín charakterizuje vybrané pedagogické směry a možnosti jejich využití ve vlastní pedagogické činnosti charakterizuje úkoly a činnost školských zařízení ve vztahu ke svému uplatnění						Obecná pedagogika: - základní pedagogické pojmy, - pedagogika jako věda, předmět pedagogiky, - pedagogické disciplíny - osobnosti pedagogiky - základní pojmy výchovy, vzdělání a vzdělávání - cíle, činitelé, prostředky výchovy - formy výchovy: školní mimoškolní rodinná sebevýchova, sebevzdělávání - osobnost pedagoga a jeho profesní kompetence, - osobnost dítěte, - základy didaktiky

Proměny vzdělávacího kontextu

Výsledky vzdělávání						Učivo
Žák: popíše vzdělávací soustavu ČR jako výsledek dlouhodobého historického vývoje orientuje se ve vzdělávací politice ČR v evropském kontextu i z hlediska svého budoucího uplatnění uvede možnosti získání stupně vzdělání a odborné kvalifikace v ČR						Proměny vzdělávacího kontextu: - Školská soustava – vzdělávací politika ČR a EU, - Vývoj školství na území ČR - Primární a preprimární vzdělávání - Sekundární a terciární vzdělávání - Speciální školství - Školský zákon – druhy škol, - Školská legislativa - Zákon o pedagogických pracovnících, RVPxŠVP, Organizační řád, Pracovní řád, Školní řád, Klasifikační řád, Minimální preventivní program, Plán práce šk. roku - Hodnocení škol - ČŠI, autoevaluace
Průřezová témata				Přesahy do				Přesahy z
Občan v demokratické společnosti Člověk a svět práce

Předškolní pedagogika

Výsledky vzdělávání						Učivo
Žák: charakterizuje právní úpravu předškolního vzdělávání v ČR, pracuje s právními a metodickými zdroji informací objasní na základě znalosti kurikulárních dokumentů i teoretického poznání pojetí, cíle, obsah, prostředky a podmínky předškolního vzdělávání porovná a objasní různé koncepce a formy předškolního vzdělávání (MŠ, individuální vzdělávání, lesní školky apod.) uvede požadavky na odbornou způsobilost učitele MŠ, charakterizuje jeho osobní předpoklady pro odbornou činnost vysvětlí funkci dalších profesí podílejících se na péči o děti a vzdělávání dětí v předškolních zařízeních charakterizuje strukturu činností dítěte předškolního věku sleduje činnost dítěte a jeho pokroky, poskytuje mu zpětnou vazbu a motivuje ho k dalšímu pozitivnímu rozvoji jeho osobnosti osvojil si zásady efektivní spolupráce s dalšími pedagogickými pracovníky a s rodiči dítěte osvojil si algoritmus rozhodovacích procesů při řešení typických problémů ve vzdělávacích činnostech a výchově dětí předškolního věku						Předškolní pedagogika: charakteristika předškolního vzdělávání specifika předškolního vzdělávání instituce předškolního vzdělávání obsah, formy a základní metody předškolního vzdělávání základní formy vzdělávání volná hra řízená činnost
Průřezová témata				Přesahy do				Přesahy z
Občan v demokratické společnosti Člověk a svět práce

Hra a hračka

Výsledky vzdělávání						Učivo
Žák: zdůvodní důležitost hry uvede druhy her, jejich využití a doloží příklady, zdůvodní význam hračky pro dítě předškolního věku porovná a vhodně zvolí vzdělávací metody, pedagogické zásady, organizační formy a činnosti adekvátní dětem ve věku 2–6/7 let						Hra a hračka Historie her, hraček a pomůcek Význam her Význam hraček a pomůcek Dělení hraček a her Znaky a požadavky hraček     Pomůcky pro hry Role učitele při hře

Klíčové kompetence

Kompetence k učení

• mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání
• ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky
• s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky
• využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí
• sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení ze strany jiných lidí
• znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání

Kompetence k řešení problémů

• porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky
• uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace
• volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve
• spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení)

Komunikativní kompetence

• účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje

Personální a sociální kompetence

• posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích
• stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek
• reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku
• ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí
• pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností
• podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých
• přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým

Občanské kompetence a kulturní povědomí

• jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

• mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám
• mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze

Matematické kompetence

• nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

• získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet
• uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaných informacím, být mediálně gramotní

Odborné kompetence

Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, činnosti organizace nebo poskytovaných služeb

• dbali na zabezpečování parametrů (standardů, plánů apod.) kvality ve vzdělávání v daném typu školy nebo školského zařízení, zohledňovali oprávněné zájmy dítěte a jeho zákonných zástupců

Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje

• zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti možné náklady, vliv na životní prostředí, sociální dopady

Připravovat, realizovat a evaluovat výchovně vzdělávací činnosti zaměřené na vzdělávání a péči o děti předškolního věku a na volný čas dětí školního věku

• připravovali samostatně i v týmu vzdělávací programy a další projekty výchovně vzdělávací práce pro děti v mateřských školách a v zařízeních pro zájmové vzdělávání
• zohledňovali při přípravě a realizaci projektů výchovně vzdělávací práce individuální zvláštnosti a potřeby svěřených dětí, stejně jako podmínky, ve kterých bude výchovně vzdělávací činnost realizována
• chápali a systematicky rozvíjeli dispozice dětí, specificky se zaměřovali na rozvoj jejich klíčových kompetencí
• dokázali řídit a vyhodnocovat učební/zájmovou činnost, analyzovat pedagogické problémy a navrhovat jejich řešení
• ovládali základní činnosti (např. dramatické, hudební, pohybové, pracovně technické, výtvarné) přiměřené věku dětí a využívali vlastní dispozice v těchto oblastech
• sledovali průběžně vývoj pedagogické teorie a změny ve vzdělávací politice včetně legislativních změn